Instax mini 9

Focení miluju, od mala, odd dob, co pamatuji. Vím, jak jsem musela všude sebou nosit foťák. Na školy v přírodě, tábory, výlety. Můj děda, ten nejlepší chlap na světě, to měl taky tak (po něm jsem zdělila, nebo mi spíš předal lásku k psaní, focení, přírodě a zápisníkům). Celý život si psal deníky, rád se učil novým věcem (byl neuvěřitelně vzdělaný), měl smysl pro spravedlnost, rodinu a vzpomínky-takže samo i pro fotky. Byl to můj HERO (proto to mám asi tak těžký s chlapama:D).
Když jsem si poprvé koupila digitál, byla jsem naprosto fascinovaná kvalitou snímků (doba je už jinde), nestala se ze mě profesionální fotografka a některý moje fotky stojej za starou belu, ale stejně je miluju a bez foťáku nedám ani ránu.

O polaroidu jsem snila už snad pět let, když pak vyšel Instax 8 a za rok 9 (jediný rozdíl mezi nimi je selfie zrcátko zepředu), byla jsem jasná. Váhala jsem nad barvou-jako vždycky, růžová, nebo světle modrá?:D. Po vánocích šla cena o něco ještě dolů a jelikož jsem ve stádiu, kdy čekám na hypotéku (samoživitelka na mateřský), tak jsem to shledala jako poslední utrácecí šanci a šla konečně do něj. Náplně jsou dražší, v přepočtu cca 9Kč za fotku. Matyáš je z něho na větvi, vždycky mu září očička, když vidí, že jde polaroid s námi ven. Vzorně pózuje, sýýýýr  a pak netrpělivě vyhlíží fotku, opatrně ji svírá v ruce a čeká na moment, až se začne rýsovat fotka-přesně vím, jak se cítí. Jako já, tenkrát ve Španělsku (k vánocům (myslím) si naši pořídili polaroid a celej rok jsme s ním fotili jak zběsilí. Ten okamžik, kdy vyjíždí fotka a celá netrpělivá čekám až se tam ukáže analogový snímek je nezapomenutelný). Vím, jak jsme s foťákem s mamkou blbly a pár snímků ještě doma mám. Teď nastala chvíle, kdy se budou i moje albumy, plnit instantními fotkami.:-).



Fotky mají retro nádech, aby ne, polaroid je prostě retro záležitost, která se poslední dobou stala populární-až módní řekla bych. Fotka je z Instaxu dost malá (asi jako kreditka), ale na zachycení sranda okamžiků nebo životní chvíle, kdy chcete mít fotku hned v ruce určitě stačí.

V mém zápisníku jsem donedávna měla jen výstřižky z časopisu, dneska vedle něj polaroid netrpělivě čeká na další výlet a uličnický úsměvy!


Celkové zacházení a ovládání je brnkačka-po vložení náplně filmu (cvakne se naprázdno, aby z foťáku vyjel kryt filmu) a pak můžeme už vesele fotit- Zezadu je okýnko, kde se ukazuje kolik snímků ještě zbývá. Je na tužkové baterie, takže vážně netřeba žádných technických vymožeností. Jeho velikost je poměrně velká, ale je lehoučký. Sám se rozsvítí na jaký program máme fotit, takže easy-peasy. A fotí vždy s bleskem. No paráááda, retro jako blázen vám povídám!<3 Barva Blush Rose.


Znáte někoho, kdo si koupí kryt na foťák (na Aliexpressu), půl roku před tím, než si pořídí samotný fotoaparát? No, ehm, tak to jsem bláznivá celá já.


Je to nostalgie, je to láska. Tak co líbí?


Sýýýýr!

Vaše