Vánoce se blíží a já, ačkoli jsem stihla letos už ozdobit i stromeček, tak jsem jaksi opomněla na výzdobu oken.

Mám pro Vás rady, jak si hezky ,,ustrojit'' okna, i když Vaše peněženka zeje prázdnotou:-)





Je k tomu potřeba:
1. Jít ven
2. Nasbírat krásy přírody
3. Květináč, nebo truhlík do kterého si vše naaranžujete






Můžete si je nechat ,,nature''







Nebo ještě dozdobit:-)














Tak se pochlubte:-)

Zrovna dneska ráno, po pár hodinách, jak jinak než přerušovaného spánku jsem si pohledem na skoro prázdnou lednici, v níž se bojí jen litr coly vzpomněla na minulý rok a po pravdě řečeno, jsem ráda, že už je malej na světě a že jsem ten rok přežila ve zdraví...no ikdyž :-)

Září:
 Absolvuji poslední pařbu, na které si říkám, že bych mohla být těhotná. Druhý den běžím posledních 10km a další víkend zjišťuji, že sen se stal skutečností a jsem těhotná!! Moje srdce se tetelí blahem a divím se, že se to povedlo na poprvý, asi jsem dítě štěstěny!

Říjen:
 V práci si hraju na to, že nejsem těhotná a zatím to ví jen přítel (kterej vyšiluje), mamka a tchýně.
 Dostávám těhotenskou průkazku.


 20.10.2015 mám první fotku z ultrazvuku <3
 Mám před sebou dvě svatby, kde líčím nevěsty. Na první svatbě jsem i jako host a naštěstí nikdo nekomentuje, že jsem jako řidič a nepiju.


 Cestou z druhé svatby se stavuji za svou kamarádkou Jandulou, a velkou novinu jí sděluji, celá nadšená, že je mi dobře, cítím se bezvadně a nemám žádné typické příznaky:-) Hned druhý den to ale začíná...

Listopad:
 Jsem ve druhém měsíci těhotenství a zhruba už měsíc jsem na pracovní neschopnosti a zvracím v pravidelných intervalech tak 20x, v časovém úseku od 6h od rána do 16h odpoledne. Do toho mám chřipku a migrénu...Nikdy jsem takovou bolest hlavy nezažila a celkově mi nikdy nebylo hůř! Zhubnu 5 kg, je mi pořád špatně, nemám na nic chuť, nic nejím a jediný po čem nezvracím je Cola. Tahle neskutečná sr..ka mě drží při životě ještě další dva měsíce. Miluju tě, Coličko!

Prosinec:
 Čekají mě testy v Gennetu, které dopadnou dobře. Jsem tak ráda! Nemůžu se dočkat, až se dozvím pohlaví dítěte.
 Zvracení se ustálilo a zvracím tak 5x denně. Zkouším se vzchopit a začnu jezdit i do práce, kde už je všem jasné co mi asi tak je:D. Jíst můžu většinou už od oběda a večer jsem už úplně v pohodě. Od půlky prosince už to vypadá, že tato etapa zkončila, ale abych si ten Novej rok užila, tak radši vyzvracím všechny silvestrovský dobroty a v tomhle duchu pokračuji i v lednu.

Leden:
 Chystám se na novoroční pracovní večírek, kde mi už vylejzá pupek:-)


 Mám další migrénu, nevidím na jedno oko, zvracím, necítím půlku těla, brní mi i jazyk a nemůžu ani mluvit...jedu na pohotovost, ale tam dostanu injekce do zad a pošlou mně domů s tím, že jsem přecitlivělá díky těhotenství.
 Začínáme rekonstruovat obývák, bydlíme u tchýně, bude to trvat tak měsíc. Máme skvělý zedníky, kteří nám udělají i pokojíček a já si budu vše v klidu chystat, jak já se těším!
 Jedu na wellness víkend s kamarádkou, do lázní Poděbrad.




Je to kluk:-)!

zdroj:www.pinterest.com

Únor:
 Zedníci makaj jako když nemakaj a nezdají se být tak skvělí.



 14.2 přesně na Valentýna, odlítáme na týden do Anglie. V den odletu mám horečku, chřipku a je mi na umření. Po dvou dnech se dám konečně do kupy, užívám si nákupy pro prcka a Londýn (docela mi zmohl a na druhý den jsem pěkně unavená a ozývají se záda). Musím si koupit těhotenské kalhoty (ač jsem myslela že to zmáknu jen v legínách...:D naiva).




 Přibrala jsem 4kg. Bříško vypadá už jako těhotenské a né přejezené:D. Jsem spokojená, že nenabírám rychlostí blesku a nevypadám zatím jako velryba.
 Další migréna s aurou, zase mi ochrne půlka těla, nedám dohromady ani větu jak se mi pletou písmenka a kolegyně mně veze domů z práce. Do nemocnice tentokrát nechci, ale večer už myslím, že budu volat sanitu. Jsem sama doma a přece jen už jsem v pátém měsíci...zaspím to.
 Začínám tláskat- nejím, ale žeru!

Březen:
Zedníci jsou debilové, všechno nám spatlali a musíme dodělat obývák sami. Všude bordel a v ložnici je nastěhovanej obývák a není tam k hnutí.
 Mám další migrénu (hodně jsem o ní, po předešlých zkušenostech četla, tak už vím, že se té co mám říká migréna s aurou), myslím, že asi umřu.
 Další, co se dostavilo je únava, ta je až neuvěřitelná a stále jen žeru, hlavně sladký a smažený...Nahoře mám 10kg.
Malej už pěkně dovádí, čtu mu a pouštím písničky:-)


Duben:
 Začínám stresovat, že rekonstrukci do porodu nestihneme. Makáme jak šrouby, skoro nespíme a neustále něco tahám - těhotenství přece není nemoc, ne? (ale chtěla vidět chlapi, kdyby to měli tahat). No není, ale ten týden v nemocnici jsem si mohla ušetřit, kdybych se na to vyprdla a odpočívala - diagnóza: malé miminko a méně plodovky. Po týdnu mi propouští domů.
 Další migréna a zrovna, když mám pravidelnou kontrolu v rizikovce. Veze mě tam muž a dozvídám se, že už se otvírám a když jsou bouřky, tak se rodí nejvíc, tak ať jsem radši v pohotovosti, Bouřky hlásí na celý týden, tak hned co dojedu domů si balím zbytek věcí do porodnice a doufám, že ještě rodit nebudu, musím toho spousty stihnout:D.
 Čeká mě pár posledních dní v práci a pak už pracuji jen z domova.
 Mám nahoře 15kg a bez kojícího polštáře neusnu. Užívám si poslední chvíle, kdy jsem ještě sama.


Květen:
 Pořád makáme na obýváku, ale už se to blíží ke konci.


Jsem už na nervy, pokojíček v nedohlednu, baby shower jsem musela zrušit a jsem ze všeho smutná. Naštěstí mám pro Matyáše už vše koupený a nachystaný (taky jsme se konečně ,,tak nějak'' dohodli na jménu o který jsme celých 8 měsíců bojovali)...Díky bohu, ještě musíme na matriku! (tu už jsme nestihli)
 Už chci rodit, piju maliník a do jogurtu si dávám konopné semínko. Po maliníku mám občas poslíčky.
 Jdu umýt okna v celým baráku, zajdu si na řasy, ke kadeřnici a jsem už zcela připravena:D
 Nahoře mám už necelých 19kg. Moje váha se blíží 90Kg...Ufff...


 Pořád čůrám a nejlepším kamarádem je kojící polštář.

 28.5.2016 ve 4 ráno se budím (po 2 hodinách spánku), v půl 8 přijíždíme do porodnice, v 11h zvracím a začínají mi velké bolesti. Od půl 12 už jsem na porodním sále. kolem 13h mi porodní asistentka ,,omylem,, praskne vodu... aha, tak teprve teď začínají velké bolesti...V 16:05 se mi narodila ta největší láska. Zažívám takový pocity štěstí a euforie, že to ani není možný. Zvládli jsme to!! Myslela jsem, že umřu, ale jsem v sedmém nebi:-)


Červen:
 Šestinedělí. Hned jsme se zžili a cítím se dobře, vše se hojí tak jak má (ženské tělo je fakt kouzelné), jen to kojení, to je bolest.
 Musím do nemocnice na zákrok.
 Konečně začínám žít. Matyáš je zlatíčko, zvládám vše doma i pomáhám z domova v práci.
Obývák konečně hotov!

Červenec:
 Venku je krásně, léto v plném proudu, Maty jen v plíně v kočárku a já se opaluju a každý 3 hodiny kojím, už bez problémů. Vstáváme kolem 11 odpoledne, takže jsem poměrně vyspalá. Doma  a nepotřebuji odpočívat, jsem plná energie...to mi už brzy skončí:-)


Srpen:
 Bolavé bříško, které nás doprovází doteď. Začínající únava a cesta do Anglie. Matyášek začíná víc vnímat, směje se a je to čím dál tím krásnější.
 Zlepšila se mi pleť a měla jsem husté krásné vlasy....bohužel ani mně se to nevyhnulo a už mi padají:(

Nás teď čeká ještě udělat pokojíček, na co se už třesu. Takhle náročnej rok už zas dlouho mít nemusím a pokud máte to ,,krásný'' těhotenství o kterém se dočítám v časákách tak si ho užívejte a pokud to máte obdobně jako já, nezoufejte, to malé štěstíčko vám to pak vrátí i s úroky!


S láskou,

 Už tři roky jsem přemýšlela, že si blog založím a teď lituju, že jsem to tenkrát neudělala. Ráda bych tu měla články o těhotenství, přípravách na mimino a podobně. Přijde mi scestné to sem psát teď, když je Matyášovi půl roku, ale o některých věcech se rozepsat chci. Dnes to bude seznam věcí, které si sbalit do porodnice. Mám ve svém okolí několik kamarádek co čekají druhé a myslím, že se jim bude hodit... kdo si to má všechno pamatovat:-)
  Pár měsíců před porodem, jsem ležela týden v nemocnici a nesbalila si sebou ani bačkory, tak jsem se na porod a porodnici už raději pečlivě přichystala (můj muž si myslel, že jsem se zbláznila, když viděl 2 velký tašky narvaný k prasknutí... no jo, hrozná sranda, chlapům se to kecá...jen kdyby rodili oni :D ). Začala jsem tedy jako správná matka ,,hnízdit''. Četla jsem spousty článků, diskuzí, nakupovala jak o život a do toho zařizovala spousty jiných věcí (rekonstruovali jsme si obývák) a normálně pracovala (i 2 měsíce po porodu)...Ale zpátky k tomu seznamu. Doporučuji mít tašky sbalené klidně měsíc před termínem porodu, já rodila o 10 dní dřív a jak se mi hodilo, že jsem je jen čapla a jelo se...(jen zásoby sladkostí, co jsem si balila sebou jsem musela neustále doplňovat..asi mi je někdo kradl...) Můžete si sbalit 3 tašky, první k porodu, druhou na oddělení šestinedělí a jednu pro miminko, Já sbalila dvě - pro sebe a pro malého. V tašce pro sebe jsem měla i věci k porodu. Popravdě řečeno skoro nic jsem u porodu nepotřebovala.

 Některé porodnice poskytují porodnické vložky, kosmetiku pro mimčo i oblečení pro Vás oba. Nejlepší je, se mrknout na internet, zda má vaše nemocnice na stránkách seznam věci, které je třeba s sebou mít. Je ale na Vás, zda budete nemocniční věci využívat. Já to nevěděla, proto jsem si zabalila:

 Taška pro maminu (tu jsem si brala i k porodu, kde jsem pár věcí využila)

Přezůvky - nejlépe ty, se kterými můžete i do sprchy. Měla jsem žabky
Přezůvky pro muže
Foťák a  nabíječku, mobil a nabíječku 
Ručníky (doporučuji klidně 6ks)
Ponožky (doporučují se teplé, ale v porodnicích i na porodních sálech bývá přetopeno. Nehledě na to, že u porodu se spotíte:D)
Spodní prádlo
Noční košile - 3ks. Někomu nejsou erární nemocniční košile příjemné, ať vzhledově, tak pocitově. Pokud se rozhodnete používat svoje, vezměte si jich raději více a nejlépe s rozepínáním či ,,šikovným,, výstřihem kvůli kojení a delší, aby vám byly pohodlné (viděla jsem ale i ,,spolurodičku'', která běhala v saténové košilce pod zadek...:D) No, já jsem nakonec nemocniční košile využívala a byla jsem ráda, protože jsem si první dny košile potřebovala měnit častěji.
Denní oblečení (já měla legíny a dlouhé tričko, aby se mně návštěvy nelekly)
Župan (já nebrala, aby mi nezabíral místo)
Zubní kartáček, pastu atd.
Šampón, balzám na vlasy
Sprcháč (vezměte si svou oblíbenou vůni, k porodu se bude hodit)
Hřeben
Gumičku do vlasů
Balzám na rty
Krém na obličej 
Deodorant
Žiletku
Kosmetickou taštičku - alespoň se základní dekorativkou jako je make-up, pudr, řasenka a rtěnka (někomu přijde zbytečné, ale já chtěla vypadat jako člověk a cítit se dobře)
Papírové kapesníčky
Jemný toaletní papír (3ks)
Porodnické vložky
Kalhotky ze síťoviny (také seženete v DM)
Kojící podprsenku, nebo alespoň podprdu bez kostic či sportovní
Vložky do podprsenky (seženete např v DM drogerii od Balei cca za 49Kč, ale doporučuji koupit bavlněné)
Propisku a papír (k zapisování kojících intervalů, podepisování se apod)
Pití - alespoň 1l neperlivé vody

v lékárně si můžete dodatečně koupit:
PURILAN nebo BEPANTHEN - krém na popraskané bradavky
Dubovou mast
(Dodatečně, protože nemusíte ani jednu mast potřebovat)

Taška-pro mimino

Plenky - 1bal velikosti Newborn
Bavlněné pleny - 3ks
Podložky pod miminko - 2ks
Vlhčené ubrousky
Vlastní oblečení pro miminko - cca 5ks, nejlépe dupačky vcelku
Dudlík
Rukavičky na ruce, aby se miminko neškráblo
Čepička
Rychlozavinovačka nebo klasická zavinovačka
Deka
Mycí přípravek určený pro novorozence
Žíňka - 2ks
Sudokrém či krém který se rozhodnete používat na zadeček
Buničitou vatu nebo dětské vatové tyčinky (k čištění nosánku a uší)
Jemný kartáček na vlasy
Olejíček nebo krém
Líh na pupíček

Nakonec jsem měla spousty věcí navíc, protože jsem erární oblečky i kosmetiku používala.

 Když jsme odcházeli z porodnice, musel jít muž na 2x, protože kolem sebe máme úžasný tety a strejdy:D






 Zařiďte si odvoz domů, samotnou Vás nepustí.  Na cestu budete potřebovat autosedačku - vajíčko (to přiveze váš odvoz, to si do porodnice neberte:-D) a oblečení pro miminko, dle počasí (v zimě i fusak). Neodhadla jsem velikost, takže jel Maty v oblečku, který velikostně nosil až od 3 měsíců (strašně jsem si přála malinký miminko a to se mi vyplnilo:-))

Než jsem sama sesumírovala co vše pro miminčáka koupit, nekoupit a zjistila, co bylo či nebylo zbytečný či co mi chybělo, tak jsem prošla hodně stránek, diskuzí a recenzí. Nakonec jsem získala svoje zkušenosti, proto jsem vytvořila seznam věcí, co pořídit pro miminko. Snad se bude někomu hodit:-)

Venku už se stmívá a já došla s mojí tlupou domů. Celý den jsme byli venku a já doteď hrabala listí na zahradě.
Dnešek nebyl ničím zvláštní, snad jen tím, že od rána intenzivně svítilo sluníčko. Začíná dost přituhovat a líbí se mi, že jinovatka drží celý den na místech, kam slunce nedosáhne. Nemohla jsem si odpustit vzít foťák a fotit přicházející zimu.













Letos mi přijde, jako když je v mým životě všechno poprvé. Léto, podzim i přicházející zima bude jiná. Těším na Vánoce. Cítím, že to budou takový ty opravdový Vánoce. První od dob, kdy jsem byla malá holka. Maty bude koukat na světýlka a rozbalovat svoje první dárečky. Jelikož rád trhá noviny, tak myslím, že se mu bude rozbalování líbit nejvíc (asi jako kočičkám, ty mají taky největší radost z papírů, krabic a dárky je moc neberou:-)). Ale dost o Vánocích, na ty je ještě dost času...
 Mám ráda tyhle pozdní podzimní večery, kdy jste rádi, že přijdete do teplého domova a s červenýma tvářema ze sebe vysvlíkáte všechny ty otravný vrstvy. Dávám kočárek dovnitř a doufám, že vydrží ještě tak 20 minut spinkat. V rychlosti zatápím v kamnech a vařím si čaj.



Čaj už mám skoro vypitej a to moje kukadlo se budí, takže mě čeká další směna:-)



Hezké pondělí,