Všude začínají lítat bacily a mně taky jeden bacil. Bojuji s ním jak se dá, citrón, zázvor, čaj, paralen, repete...ale zatím bez úspěchu, naopak. Možná jsem mu trošku pomohla tím, že jsem neustále v jednom kole. Proto je na čase zpomalit a dohnat pár restů. Tudíž, moji milí, zasedám k nominaci, kterou na mně nachystala Adéla z blogu Obrazem blog. Tak mám pro vás dnes takovou ,,srandu''.  Ráda bych si pak v komentářích přečetla i vaše odpovědi, abych se dozvěděla i já, něco o vás:-).

Dneska jsem procházela různé obchůdky a obchody a můžu vám říct, že už na mně ty Vánoce lezou:-). Zatím né moc...ovšem já nikdy nepropadám panice ani davovému nakupovacímu šílenství, já si radši vše pokoupím hezky dopředu (myslím tak 23.12) a se všemi těmi krásně voňavými a naducanými taškami si sednu, nožku na nožku, tiše v kavárně a v rytmu vánoční kavárenské hudby, za občasného prohrabování, si dám nějaký strašně dobrý, přeslazený vánoční kafe.
Takže, pokud patříte k vánočním ,,lenochům'', nepřekypujete nápady, nebo jste zkrátka muž (sorry, já musela:-))) tak se mrkněte na eshop Řekni to dárkem, kde najdete již sestavené sady (u kterých nebudete vědět kterou první a vyberete si určitě i pro sebe:-) odměna musí být:-)), ve kterých najdete vše, co vás jen napadne. Obdarovaného zahrnete krásnou vůní a překvapíte originalitou.


Londýnská kosmetika Winter in Venice (no parabens, no cruelty, jak jinak), neurazí ani tu nejzhýčkanější ženu.


Když pak nakombinujete co má ráda a jakou žena je, ať už milovnice šperků (šperkovnice), koupelnová královna (vanička), kuchařka (miska), dáma s kloboukem (krabice na klobouky nebo dáma zahradnice (konev), vznikne vám takřka dokonalý dáreček.


Pro tatínka, dědečka či manžela můžete mrknout na šarmantní, ač kosmetický, tak praktický dárek, který na vás dýchne vůní Paříže (pomerančového květu).

Na e-shopu na vás čekají AKCE, tak šup ať už máte některé členy z rodiny nachystané a zabalené:-)
Ani vám nevím, zda se mi víc líbí dřevěná skříňka, nebo obsah. Vůni jasmínu mám strašně ráda a ujíždím si i na jasmínovém zeleném čaji. To je pak souhra vůní....



Pokud máte rádi načančané dárky, které vypadají luxusně, potrpíte si na krásné mašle a boxy, nebo chcete darovat kus romantiky, vzpomínek či hezký doplněk, nemůžete šlápnout vedle.


Díky designu si přijdou na své i milovníci Vintage. Kytičky, puntíky, krásné jemné barvičky spojené s vůní vanilky, cedrového dřeva, bergamotu, čisté bavlny a spoustou dalších.



Máte nějaké tipy na Easy Peasy vánoční dárky v zásobě? Sem s nimi, není čas, ztrácet čas!:-)


Mějte krásný víkend,

Vaše

Užívám si chvilek, kdy mám na sobe pyžamo, tím myslím kraťasy o číslo větší a tričko alespoň o dvě, jsem ,,sama'' doma a nebudu se škrtit:-). Dívám se zamilovaně na toho svého andílka, kterého jsem se zapřísáhla, že budu dávat po usnutí hned do postýlky, jenže dneska se mi nechce. Chci být vedle něj a láskyplně ho občas pohladit nebo mu dát pusinku. Je tak nádhernej a mně naplňuje pocit totálního štěstí, na nic zlýho nemyslím a v hlavě mi plují myšlenky jen na to, co ho v životě, který má celý před sebou, čeká. Představuji si, jak asi bude vypadat, přeji si pro Matyáše JEN to nejlepší (doufám, že bude mít ten nejbáječnější, nejspokojenější a nejšťastnější život) a to je pro mě TO nejdůležitější. Ty jeho malinký ručky musím občas samou láskou pohladit, až se otáčí ze svého slona na druhý bok, na prázdno si ucucne a spokojeně a čistě spí dál. TO je LÁSKA, ta pravá, čistá, TO je RADOST a naprostý ŠTĚSTÍ (i když bych ho někdy přetrhla).

Mám radost a hřeje mně u srdce, že byl můj chlapeček POPRVÉ minulý týden u kadeřníka, to, že má konečně v našem mini šťastném bytě stoleček a židličku (čímž jsem si na sebe ušila bič. Je o 15 cm větší a dosáhne i tam, kam já nedohlídnu) a že celý den, v prima náladě, totálně prochechtal.

Ať jsou venku a kolem nás starosti a není nám hej, užívejme právě těchto momentů...


Tyhle studenější a zimou načichlé dny, kdy jsou ojinovatělá rána a mlhavý večery, mají co do sebe. Na deprese já nehraju a tak tady sedím, v tom (antisexuálním) pýžu pyžamu, dopíjím třetí hrnek zeleného čaje (a loupu pomelo, někdy mi leze pěkně na nervy, to vám povím) a užívám.



A věřte, že s těmahle (božskejma) šťastnejma ponožkama to jde samo. Vždyť mají i ocásek!:-).


Zkuste si natáhnout (šťastný) ponožky, dejte si horkou vanu (s oblíbenou pěnou nebo sprcháčem, já si teď hraju na indiánku -Alverde-29Kč ), pusťte si milej film či hudbu a zpříjemněte si tak ty dny, týdny, období, které byste nejradši spláchli do záchodu.

Ráno vstanu, vlasy si přečísnu do vysokého drdolu, trošku se přišmrncnu a i když je stěží 9  dám si i rudou rtěnku. Jsem přece v Paříži. Kdyby mi slušely barety, tak nasadím i ten, ale musí mi stačit čepice a šála. Sluníčko se sice už probudilo a mile přes velké okno hřeje, ale venku je podzim v plné polní a dneska nespěchám, tak mi ruce místo kafe zahřejí rukavice. Zasedám do první kavárny a popíjím skořicový Latté ke kterýmu přikusuju čokoládovej croissant. Otevřu knížku, kterou dočítám už několik týdnů, občas si nějaký nápad nebo obrázek namaluju do diáře a užívám ospalého pařížského rána.


A pak se probudím, teda Matyášek mě vzbudí, je kolem 7 a já ještě v polospánku nalívám kafe do svého oblíbeného hrníčku a náš den začíná. Nejsem v Paříži, jsem doma, ale kousek té Paříže doma přece jenom mám. Je pečlivě schovaný v mé krásné šperkovnici.


Po stěhování jsem měla v té své rozlítané hlavě trošku chaos a když se mi stalo,že jsem někam vyrazila, už podruhé (katastrofa, že jo) bez náušnic, řekla jsem dost!


Vše jsem si dala zase rychle do kupy a jako první šly na řadu samozřejmě ty moje nejvzácnější poklady, které jsem pečlivě ubytovala právě v téhle krásce, která je opravdu organizovaná a je na ní spoleh:-). Seženete ji ZDE. Určitě chápete, že mě svou podzimní Paříží a lidmi, kteří si jen tak lelkují v parku (dokonce jsem tam i já s Matym) pod Eiffelovkou, dostala, a byla to láska na první pohled.




Když už jsem se u Stoklasy nachomítla (pokud se budete při dlouhých podzimních večerech nudit, nekupujte si medvídka mývala, ale otevřete si jejich eshop-zvláště, pokud už pokukujete po vánočních dárcích) , neodolala jsem i těmto Vintage gumičkám.


Doma je už vše na svém místě, tedy v rámci možností života s všetečným, lumpem, kterého zajímá vše, jen né jeho hračky.
Občas si v hlavě plánuju cesty po celém světě a věřím, že si je jednou všechny splním. Paříží chci začít, přece jenom je, co by kamenem dohodil:-).


Mějte krásný víkend, ať čtete tyhle řádky kdekoli. V Paříži, s cigaretou v ruce ,opírajíc se o studené zábradlí, s výhledem na Eiffelovku, nebo hezky pod dekou, kdesi doma...

S láskou,

Vaše

Dneska je přesně ten den, na který se čeká věčnost a člověk ho chce mít rychle za sebou. Dnes jsem byla nucena čelit soudu o dítě. Není to nic příjemného a u soudu jsem byla poprvé, ale vše dopadlo,  jak jsem si přála. Musela jsem si závěrem vyslechnout pár nehezkých nadávek, ale urazit nás může jenom člověk, kterého si vážíme. V opačném případě se dotyčný jen ponižuje. Spadl mi jeden ohromný kámen ze srdce, nebo spíš z ramen. Nesla jsem ho sebou dlouho jako těžký batoh a ještě před měsícem, kdyby to bylo možné bych chtěla nakouknout malinkou škvírou do budoucnosti, abych viděla, jak to celé dopadne..A je to za námi. Den končí, dokázala jsem to!


Za odměnu si konečně pořídím ten gramofon! Určitě ne hned, ale už mám na něj kasičku.


Celé odpoledne posloucháme 80' (zrovna teda Pharella-Freedom) a paříme. Matyášek se snaží otevřít skříňku klíčkem, který vítězoslavně zase někde našel a já si dala dort (od Mary, jasně že od ní) a kafe a těším se, že dneska nemusíme už vůbec nic.


Počasí je venku už pochmurnější, ale já ho mám ráda i tak. Je ospalejší a kdybych mohla, zahrabu se hódně hluboko pod deku a pár dní nevylezu. Něco na ten způsob ,,nechte mě všichni být'', jenže já bych to stejně nevydržela:-). Na nočním stolku mám přichystané 3 knihy a nevím na kterou se vrhnu jako první.

Teď už mám myšlenky zase na svém místě, tak mi dovolí si číst (teda dokud neusnu), kreslit, relaxovat a užívat si klidu.


Pomazlím Matyáška před spaním, dám si dobrou večeři, bublinky a budu slavit. Sama se sebou v rytmu Jazzu....



Hezký a pohodový večer,

Vaše

Můj budík nosí pyžamko. Poslední dobou vstává AŽ kolem 7 hodiny ranní. Tentokrát ho nepřemlouvám, jen se pomazlíme a já jdu dělat tomu sluníčku bleskurychle snídani a vařím si kafe. Těším se jako malá holka. Je to přesně týden od toho, co jsem se přestěhovala a přesně na tenhle den jsem se těšila od momentu, kdy jsem se datum svatby v létě dozvěděla. Terka s Davidem se berou-po 9 ti letech, možná se hodí dodat, konečně:-).

Na poslední chvíli se rozhoduji, jaké šaty na sebe vezmu (šaty si nakonec zatrhnu o sušák na prádlo, to bych to nebyla já, že ano?), za to Maty, ten má nažehleno a připraveno už pár dní.

Podzimní svatba, to je sen. Venku od rána svítí sluníčko a jelikož je poslední zářijový víkend, tak i hřeje. Stromy jsou nádherně zabarvené a je jasné, že celý den bude nádherný.


A taky byl...Nezapomenutelný, nádherný a plný lásky...

Obřad je od 14 hodin, čímž odpadá většina stresu a shonu po ránu. Přijíždím na penzion, kde už čeká spousta svatebčanů, všichni krásně oblečení, pozitivně a natěšeně naladění a hned u vchodu nás vítají budoucí novomanželé. Samozřejmě né osobně, ti mají spoustu jiných starostí.



Vcházím do pokoje, kde kolem nevěsty poskakují družičky a svědkyně. Ve vedlejším pokoji jedna z družiček chlácholí svoje tříměsíční miminko, za kterým hned chvátá Matyášek, aby mi ho ukázal:-). Nádherné kytice netrpělivě čekají na oknech a nevěsta je skoro nachystaná, doupravit make-up, vlasy a šaty....


 Ze kterých mi spadla brada, áách, jak úchvatný!


Holkám zaplétá kadeřnice věnečky do vlasů a já obcházím svatebčany, sháním malou družičku a  prstýnky, musím za ženichem pro občanku a když Davida vidím, skoro uroním slzu...ale držím se, přece si nerozmažu oči ještě před obřadem.


Tereza, jedině Tereza zpívá Walda Matuška (tu písničku a celkově Waldu od malička miluju) a tady už mám co dělat, na rukou svírám Matyáška a koušu se do rtu. Jsem dojatá, možná nejsou moje emoce ještě na svém místě a když vidím tatínka nevěsty, jak podává ruku Terezce a do toho začne spontánně zpívat dědeček nevěsty, to už je konečná. Slzy si utírám a bojím se, abych nezačala škytat. Ach jo, co to se mnou je? Asi je to tím, že ty dva znám už spoustu let a vím, že k sobě patří a jsem šťastná za ně. Strašně šťastná!


 ,,Ano''.....,,Ano''....
....A je to....
















V jednoduchosti je krása a klobouk dolů před Terezkou, která si vše vymyslela a nachystala sama. Pokud tedy hledáte svatební inspiraci, tady jí máte ByTerka.







Vytříbené detaily...



...které se snoubí ruku v ruce s romantikou....



Byl to krásný den, byl to jejich den a my byli rádi, že jsme toho všeho byli součástí.










Ty podzimní svatby mají něco do sebe, co říkáte?



Na večer jsem odvezla Matyho k babičce a zábava mohla začít. Jedlo se, pilo, radovalo, však to znáte:-).


 Naprosto originální tanec novomanželů, který začal nevinně a skončil....


 ...Rock'n Rollem přeci!!:-) A stál je i několik hodin v taneční škole. No nejsou boží?


Nechci a nebudu sentimentální, myslím totiž, že pár fotek na ukázku stačí. Při vzpomínce na ten den, je mi zase tak krásně. To se bude usínat.

Mějte se krásně!

Vaše