Včera nám trochu nasněžilo. Byl to ten krásnej první sníh, kdy máte náladu jít ven a chytat ty velký (možná se spíš velký po té delší době tepla zdají) a já si vždycky vzpomenu na tu scénu z Bridget Jones, jak Bridget běží za Marcem, jenom v bombardákách a kabátu... Nemám bombarďáky a kabát, jsem docela navlečená, venčím Rigušku a koukám po tom našem panelákovém království. Sleduji okna, některá svítí, v jiných je tma, tam se asi už spí...Představuji si všechny ty lidi, rodiny a osudy, za některými okny jsou lidé šťastní, jindy smutní, někdy si na štěstí jen ,,hrají''. Dávám si sprchu a přemýšlím, do které kategorie bych se právě v tuhle chvíli zařadila. A jak si tak přemýšlím nad životem, tak vím, že v tom našem mini bytě se máme vážně fajn. I když je to někdy těžký. Jenže to život prostě je a jinej nebude, jinak by to byla totiž nuda...A víte co, vždy, když použiji tohle spojení, vzpomenu si na bojovnici Aničku a jejího mini chlapíka (z blogu Máma za vodou) a rázem si uvědomuji, že všechno na tom našem krásným, velkým světě plným možností, krásnejch fotek a ,,životů'' z Instagramu, i toho reálného, který není jen nablýskaný, načančaný a šťastný. Právě v tom reálném, nás čeká ono zklamání, smutek, bolest, ale i velký či malý lásky, radosti a štěstí. A vše je to vlastně mini. Trápíme se vztahy, prací, váhou, osudy a starostmi, které nás trápí. Svým způsobem je občas zveličujeme a když se zamyslíme, tak jsou vážně mini. To,že se nám nedaří, co jsme si vysnili. To, že brečíme kvůli někomu, kdo za to nestojí. Nad tím vším se houpe veliká žárovka, která nám na ty naše radosti a strasti svítí, tou žárovkou je naše zdraví. Zdraví, ať už našich dětí, naše, rodiny, přátel. Nic cennějšího není a proto se musíme o sebe a své blízké starat, co nejlépe to půjde. Pokud jsme zdraví, máme vyhráno. Občas budeme vzteklí, jindy zoufalí, ale dokud jsme zdraví, tak je vše ostatní MINI. Měli bychom si vážit každý vteřiny a chvilky. Vážit si těch mini radostí, které si můžeme i v tom nejchmurnějším dni najít. Najít, v hrnku kakaa, tabulce čokolády (acho jo, i když si jí budeme vyčítat), v každým úsměvu, který potkáme na ulici (sakra češi, sýýýr). Každé srandy a chvilky strávené s těmi nejmilejšími.
Užívám si chvilek, kdy mám na sobe pyžamo, tím myslím kraťasy o číslo větší a tričko alespoň o dvě, jsem ,,sama'' doma a nebudu se škrtit:-). Dívám se zamilovaně na toho svého andílka, kterého jsem se zapřísáhla, že budu dávat po usnutí hned do postýlky, jenže dneska se mi nechce. Chci být vedle něj a láskyplně ho občas pohladit nebo mu dát pusinku. Je tak nádhernej a mně naplňuje pocit totálního štěstí, na nic zlýho nemyslím a v hlavě mi plují myšlenky jen na to, co ho v životě, který má celý před sebou, čeká. Představuji si, jak asi bude vypadat, přeji si pro Matyáše JEN to nejlepší (doufám, že bude mít ten nejbáječnější, nejspokojenější a nejšťastnější život) a to je pro mě TO nejdůležitější. Ty jeho malinký ručky musím občas samou láskou pohladit, až se otáčí ze svého slona na druhý bok, na prázdno si ucucne a spokojeně a čistě spí dál. TO je LÁSKA, ta pravá, čistá, TO je RADOST a naprostý ŠTĚSTÍ (i když bych ho někdy přetrhla).
Ať jsou venku a kolem nás starosti a není nám hej, užívejme právě těchto momentů...
Tyhle studenější a zimou načichlé dny, kdy jsou ojinovatělá rána a mlhavý večery, mají co do sebe. Na deprese já nehraju a tak tady sedím, v tom (antisexuálním)
A věřte, že s těmahle (božskejma) šťastnejma ponožkama to jde samo. Vždyť mají i ocásek!:-).
Zkuste si natáhnout (šťastný) ponožky, dejte si horkou vanu (s oblíbenou pěnou nebo sprcháčem, já si teď hraju na indiánku -Alverde-29Kč ), pusťte si milej film či hudbu a zpříjemněte si tak ty dny, týdny, období, které byste nejradši spláchli do záchodu.
Kousek posledního podzimního pohlazení si můžete nasbírat v lese. Listy dejte na pár dní do knížky a pak si jimi ozdobte domov.
Nějak bylo, nějak bude a my se musíme jen snažit, aby bylo co nejlépe to půjde.
S láskou,
Vaše
S láskou,
Vaše
Na ten hrníček v Pepcu taky koukám :) A ty ponožky jsou úúžasný!!
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Míšo, tak to chápu, já v Pepcu koukám pořád na ledacos:-).
Vymazatměj se krásně!