Podzimní svatba, která už krásnější být nemohla

Můj budík nosí pyžamko. Poslední dobou vstává AŽ kolem 7 hodiny ranní. Tentokrát ho nepřemlouvám, jen se pomazlíme a já jdu dělat tomu sluníčku bleskurychle snídani a vařím si kafe. Těším se jako malá holka. Je to přesně týden od toho, co jsem se přestěhovala a přesně na tenhle den jsem se těšila od momentu, kdy jsem se datum svatby v létě dozvěděla. Terka s Davidem se berou-po 9 ti letech, možná se hodí dodat, konečně:-).

Na poslední chvíli se rozhoduji, jaké šaty na sebe vezmu (šaty si nakonec zatrhnu o sušák na prádlo, to bych to nebyla já, že ano?), za to Maty, ten má nažehleno a připraveno už pár dní.

Podzimní svatba, to je sen. Venku od rána svítí sluníčko a jelikož je poslední zářijový víkend, tak i hřeje. Stromy jsou nádherně zabarvené a je jasné, že celý den bude nádherný.





A taky byl...Nezapomenutelný, nádherný a plný lásky...

Obřad je od 14 hodin, čímž odpadá většina stresu a shonu po ránu. Přijíždím na penzion, kde už čeká spousta svatebčanů, všichni krásně oblečení, pozitivně a natěšeně naladění a hned u vchodu nás vítají budoucí novomanželé. Samozřejmě né osobně, ti mají spoustu jiných starostí.



Vcházím do pokoje, kde kolem nevěsty poskakují družičky a svědkyně. Ve vedlejším pokoji jedna z družiček chlácholí svoje tříměsíční miminko, za kterým hned chvátá Matyášek, aby mi ho ukázal:-). Nádherné kytice netrpělivě čekají na oknech a nevěsta je skoro nachystaná, doupravit make-up, vlasy a šaty....


 Ze kterých mi spadla brada, áách, jak úchvatný!


Holkám zaplétá kadeřnice věnečky do vlasů a já obcházím svatebčany, sháním malou družičku a  prstýnky, musím za ženichem pro občanku a když Davida vidím, skoro uroním slzu...ale držím se, přece si nerozmažu oči ještě před obřadem.




Tereza, jedině Tereza zpívá Walda Matuška (tu písničku a celkově Waldu od malička miluju) a tady už mám co dělat, na rukou svírám Matyáška a koušu se do rtu. Jsem dojatá, možná nejsou moje emoce ještě na svém místě a když vidím tatínka nevěsty, jak podává ruku Terezce a do toho začne spontánně zpívat dědeček nevěsty, to už je konečná. Slzy si utírám a bojím se, abych nezačala škytat. Ach jo, co to se mnou je? Asi je to tím, že ty dva znám už spoustu let a vím, že k sobě patří a jsem šťastná za ně. Strašně šťastná!


 ,,Ano''.....,,Ano''....
....A je to....
















V jednoduchosti je krása a klobouk dolů před Terezkou, která si vše vymyslela a nachystala sama. Pokud tedy hledáte svatební inspiraci, tady jí máte ByTerka.







Vytříbené detaily...



...které se snoubí ruku v ruce s romantikou....



Byl to krásný den, byl to jejich den a my byli rádi, že jsme toho všeho byli součástí.










Ty podzimní svatby mají něco do sebe, co říkáte?



Na večer jsem odvezla Matyho k babičce a zábava mohla začít. Jedlo se, pilo, radovalo, však to znáte:-).


 Naprosto originální tanec novomanželů, který začal nevinně a skončil....


 ...Rock'n Rollem přeci!!:-) A stál je i několik hodin v taneční škole. No nejsou boží?


Nechci a nebudu sentimentální, myslím totiž, že pár fotek na ukázku stačí. Při vzpomínce na ten den, je mi zase tak krásně. To se bude usínat.

Mějte se krásně!

Vaše


P.S. Jó a kytku jsem OPĚT nechytla a koukejte, jak jsem se těšila:-)))


CONVERSATION

2 komentářů:

Jste skvělí! Děkuju za Vaše komentáře ♥