Nepatřím k fanouškům zimy a když už, tak té pořádné Ladovské. Každý den za oknem netrpělivě vyhlížíme první sníh, ale zatím to vypadá, že se dočkáme spíš jara:-). Nezbývá než doufat. Hned s prvním sněhem máme v plánu jít postavit sněhuláka do lesa. Takže budeme muset být hoodně rychlí.
Co v těchto dnech, kdy se brodíme polomokrými ulicemi, neustále jen čistíme boty (já Matymu peru bundy i dvakrát týdně), chumláme se do huňatých šál a co teprve, když zapomeneme rukavice?
Ačkoli tyto dny bych radši nahradila nějakými rozvernějšími letními, nebo podzimními, počasí si vybrat nemůžeme. Ačkoli byla by to docela fajn aplikace do telefonu - takový malý mráček pro každého. Na druhou stranu, kdy jindy si můžeme jen tak bezstarostně popíjet punč, hřát si ruce o svařák a nebo si konečně pustit z gramofonu nějaký ty starý pecky a usídlit se na pár hodin v kuchyni, kde si buď ukuchtíme nějaký ty dobroty, klidně už cukroví a nebo, jako já, letos poprvé domácí vaječňák? Tak pokud se chcete zahřát, udělejte si něco dobrého a tři, dva, jedna, začínáme!

1.Domácí vaječný koňak
Znáte můj kuchařský um, ale tentokrát začneme od toho, co se povedlo:-). Klasický recept, podle kterého jsem uvařila ten vynikající najdete ZDE. Jen ho příště budu dělat raději až před Vánoci, aby nějaký zbyl. Další verze byla dětská, respektive o fous zdravější a bez alkoholu.


Recept:
2 plechovky kokosového mléka
4 lžíce javorového sirupu
Vanilkový cukr
1 lžička vanilkový extrakt
6 vaječných žloutků
A na závěr ledové kaštany, které budu muset ještě rozředit rumem, jelikož by se daly krájet:D. Receptem to určitě nebude, tudíž najdete jej ZDE.


Pár skleniček udělám i jako vánoční DIY dárky.
V kuchyni ještě chvíli zůstaneme, no ještě aby ne, když přes celý byt tančíme s Rodem Stewartem a voní nám tu skořice a vanilka!

2.Rozpálená trouba
Snažím se v Matyášovi povzbudit kreativního ducha a když je tak trochu marod, rozhodli jsme se, že už něco napečeme.




Většinou si veškeré činnosti s ním představuji jako z amerického hraného filmu, kde maminka (nejlépe s pěti dětmi) vaří, pečou, smějí se a i když je pak mouka po celém bytě, je to ohromně zábavné a krásné.
U nás, jak už jsem řekla zněl na pár otočení gramodesky Rod Stewart (jako sorry, ale kdo by nemiloval jeho účes, leoparní legíny a baby Jane?:D), já se patlala s těstem, se špinavýma rukama se snažila ty rozkošné okamžiky fotit a Matyáš mi nápaditě pomáhal.
Jasně, že kecám. Pár fotek jsem zvládla, syna to bavilo asi tak 10 minut, co vykrájel skončilo na zemi nebo skákalo po kuchyňské lince a po deseti minutách chtěl dělat dalších tisícpětsetdevětset činností, jako čůrat (ale na velkej záchod), měl hlad, chtěl kakao, chtěl vodu, potřeboval jezdit na Rigušce a s rukama od těsta lítal po celém bytě a naháněl Leona. Celá vzteklá, jsem ho nakonec na pár vykrájených prasátek a stromečků uhnala, ale to opravdické cukroví upeču radši, až nebude doma.




A jak se tak rozhlížím po kuchyni, radši si půjdu udělat svařák. A tím jsme se dostali k bodu číslo 3.Svařák
Ten nikdy nezklame, stejně jako
4. Stará dobrá procházka (nejlépe zasněženým lesem)
 a
5.Pusa pod jmelím:-)


Mějte pohodové a klidné nadcházející prosincové dny!

Vaše

Podzim směle odešel, letos se zdržel déle než obvykle a my si ho užívali na stodeset procent.




Poslední měsíc byl trochu hektičtější, pořád se nás drží nějaké bacily, musela jsem na opichy zad a mezi pitím svařáku, pojídání modafenu a Sidofilu jsme byli ještě několikrát na veterině.
Ale já jsem hodná holka, tak jsem dostala alespoň krásnou kytku Jiřin.



Práce na domě jsou v plném proudu, elektřina je skoro hotová, střecha a vyvložkovaný komín taky, pár chybiček se sice vbloudilo a teď jen doufat, aby vše dobře dopadlo, co se týče hypotéky (slíbené zpřísnění je na mě přísné až moc).... z krásnýho podzimu tu máme ranní a skoro už celodenní mrazík, oblíkáme se asi tak půl hodiny, venku toho už moc nepobudeme a žechnám člověku, který vymyslel dětské herny. V zimní výbavě nechybí rukavice, šála a čepice (většinou odcházíme se řevem na celou bytovku, jelikož si Maty myslí, že je venku dvacet stupňů, či co) a i přes to jsme dnes odpískali slavnostní rozsvícení stromku (sice je lákavá nabídka čekat na rozsvícení, které se jako již každoročně minimálně o hodinu zpozdí, lidi na sebe budou nepříjemní a budou se tlačit jeden na druhého, ale svařák jsem už letos měla, takže žádný masthef ). V nadcházejícíh dnech už začnou přípravy na nejkrásnější období roku-pro děti určitě, co si budem povídat, těším se, až nám Ježíšek přinese stromeček, nazdobím byt a navštívíme nějakého čerta, Mikuláše a anděla. Letos z toho bude mít Matyášek už přece jen víc než loni. Města i vesnice, domy i byty se rozsvítí světýlkama a děti budou ze všech těch stromků, dárků a krás k uvytržení.
Jak moc se těším!
<3


A to je pro dnešek vše,

Mějte se a smějte!

Byla středa, já celá nastydlá, nevyspalá a nervózní stepovala před domem o 20minut dříve, než zaparkovalo realitní auto. Veselému makléřovi bylo hned jasný, že před ním stojí ta nedočkavá, neodbytná ženská, se kterou mluvil v telefonu. K mému štěstí si našel na prohlídku čas David, můj dobrý kamarád (stavař), takže mi hned vše ocenil a poradil. ,,Zádrhel'' a s ním spousta (sice zodpovězených) otázek se vznášely nad insolvenčním řízení, ve kterém byl majitel domu. Z celé věci jsem neměla dobrý pocit a hlavně žádné předchozí zkušenosti-ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Okamžitě jsem měla vše zjištěné od právníka a ačkoli jsem ten den byla totálně vystresovaná a na jedné straně jsem nevěděla, co si počít, na té druhé straně jsem byla přesvědčená, že taková koupě se už nemusí naskytnout, tudíž se muselo jednat a rozmýšlet rychle...ještě večer jsem psala (následně i volala) makléřovi se zájmem o rezervaci domu. Po podpisu jsem se dozvěděla, že hned druhý den ráno volal jiný zájemce se stejnou prosbou, jenže jsem ho předběhla:-) (snad poprvé se mi moje zbrklost vyplatila).
Jak to teď u nás vypadá? Tak pro představu asi takhle:

























































Ale jak se říká ,,odvážnému štěstí přeje'', no ne?








































A navíc, když je obklopen skvělými lidmi...
Mějte se krásně a chyběli jste mi, snad se tu budeme zase potkávat a já vás teď budu zásobovat i stavebně:-). Karma je zdarma a to i pro všechny blbečky světa, tak na to nezapomínejte a nehažte flintu do žita-nikdy!



Vaše

Na radu Kamilky z blogu Zašitá v knihách (ta nejsprávnější knihomolka, to se musí nechat!), jsem si na eshopu Dobré knihy vybrala knížku Justýnka a asistenční jednorožec. Knížka překvapila svojí velikostí a roztomilostí, díky nádherným ilustracím od Lény Brauner. A samotný příběh, ten je....




Navíc Hubert, je fajnovej sympaťák, pomůže vám pověsit prádlo (sice se občas zašmodrchá do krajkové podprsenky) a na jeho ledabylé hřívě se můžete přenést, kam vás jen napadne. Můžete snídat cukrovou vatu a před spaním si dát i kopeček šmoulí zmrzky.
Hubert z Kouzelné louky všemu rozumí, ví například, že v Praze je to podobné, jako v pralese Nesmyslů a že my lidé jsme vážně popletená stvoření (nakoupíme si spoustu jídla, abychom ho pak zkažené vyhazovali, máme spoustu vynálezů, které nám šetří čas a zároveň ho pak ztrácíme s vynálezy, které nám ho berou. Když potřebujeme vědět počasí, nepodíváme se z okna ale do telefonu, kácíme zdravé pralesy abychom vyráběli nezdravé jídlo...).


,,OVOCE A ZELENINA,
TO JE SPRÁVNÁ CESTA.
SLADKOSTI JSOU VOLOVINA,
BUDEŠ PO NICH TLUSTÁ.''


Pokud sháníte krásnou, nejen dětskou knížku, při které se usmějete i zamyslíte (a dáte Hubertovi za pravdu), tak jste na správné adrese.


Jakou dobrotu byste si dali vy, co vám jednoznačně připomene dětství? A znáte Huberta?

Smějte se a nezapomínejte občas polechtat to dítě, co v nás je.

Vaše

Podzim je tu, cítím to, když se procházím lesem, ale už je cítit i ve městě. Horké letní dny (a že nám jich bylo letos dopřáno) jsou tatam a pro mnohé z nás začíná nejmilejší období (mou lásku k němu si můžete připomenout ve starších článcích TADY a TADY <3). Období vytahaných svetrů, velkých hrnků, šál, promočených bot, spadaného listí a přečtených knížek je tu! Období, kdy vám celým bytem voní teplá bábovka, dýňová polívka a čaje se svou vůní předbíhají, který vás oslní letos nejvíc.



Ráno jsem se vzbudila až na půl 10 (slyšíte ty fanfáry?), v prázdném bytě a na okna bubnoval déšť. Dokonalý ráno. Uvařila jsem si kafe a přemýšlela, jak si dnešní volný den užiju. K snídani bych s dala nejradši ten největší kus toho nejsladšího dortu ve městě, ale znáte to, to přece každý den nejde:-). Místo toho jsem si udělala ovesné kokosové vločky a vrátila se ve svých myšlenkách pár let zpátky a začala přemýšlet nad 30ti denní výzvou. A nejlepší nápady jsou ty zbrklý, kdy se do nich musíme pustit hned, než nás prvopočáteční nadšení opustí a usadí se v nás jen myšlenky typu ,,kdybych''. Ono celkově slovo KDYBY je strašnej zbabělec, kterej nás umí časem pěkně užírat.
Tak jsem si umanula, že se do 30tidenní výzvy (díky který jsem před pár lety zhubla 15kg) hned pustím. K mému štěstí je tenhle měsíc na stránkách (možná je tam pořád) výzva Trial ZDARMA (no tak šup holky!:-)). Střelhbitě jsem si stáhla jídelníček i s nákupním seznamem a během hodiny jsem už potraviny uklízela do lednice, celá nadšená. Odpoledne (stihla jsem to mezi dešti) jsem si dala 10km na bruslích a užila si den jak se patří.



Každý den projíždím reality a jde mi hlava kolem z cen za nemovitosti. Přitom je to tak snadný, hledám pro nás domek, s malinkou verandou, provoněnou starými časy a malou, ledabilou zahrádkou s pár stromy.

1.Barevné šperky, šaty a doplňky
Co k tomu dodat? Kdy se člověk cítí nejvíc rozverně a barevně, než právě v létě? Nejlepší je, dát si klobouk ananas na hlavu, velký barevný náušnice, pestrobarevný šaty a žabky a jde se. Hned je na světě veseleji:-).


Jak jste si mohli všimnout,dle mého vyletněného bytu, tak jsem se letos nechala unést ananasama. Proto jsem neodolala ani téhle malé manikúře v rozkošném pouzdře, která se neztratí ani v té nejmenší cestovní tašce. Seženete ZDE.



3.Sladké letní vůně
Po dlouhém letním horkém dni je nejlepší studená sprcha s trochou sladkého osvěžení. My v tom máme s Matyáškem jasno...a po pravdě-Mimoně mu občas potají ukradnu a pak si připadám jako bonbonek:-).

4.Drinky
Tak co moji milí? Je libo okurková, levandulová, citrónová limonáda? Nebo radši hezky vychlazená becherovka s tonikem, mojitko nebo poctivá česká desítka? Nemusíte být James Bond, abyste si mohli nějaký dobrý dopřát. 10 receptů jsem pro vás sesumírovala ZDE. Každopádně nezapomínejte pitný režim dodržovat, vyhnete se bolesti hlavy a hydratujete tím celé své tělo i pokožku.

5.Letní déšť
Když jste si už dopřáli jednu z předchozích radostí, je na čase jen ta vaše chvilka, kdy si, po sprše s mokrou hlavou a tou nejtenší košilkou, která jen existuje sednete, najednou se zvedne vítr a začne pršet. Miluju déšť a ta vůně toho letního je taková jiná taková veselá. Umí totiž spláchnout všechny strasti celého dne, pročistí vzduch, hlavu i náladu. Stačí jen otevřít okno a nasávat tu atmosféru a nechat se trošku spláchnout...

a jedna nostalgická <3.


6.Ze stromu či země
Nejdřív jsou to třešně, které vystřídají melouny, následně pak švestky, broskve, nektarinky, rajčata, okurky, salát (navíc, když jsou z vlastních zdrojů, to se pak radost z několika měsíčního úsilí ještě násobí)...Občas si říkám že na světě už být líp v daném momentě ani nemůže. Třeba když mám před sebou den nic nedělání a talíř čerstvých třešní.
A to vám musím vyprávět. Nedávno jsme šli z ranní procházky a já jsem cestou sbírala ostružiny. V tom k nám přijel děda, seskočil obratně z kola a nabídl mi, ať si jdu natrhat k němu na zahrádku ostružiny, prý že pořádný:-). Tak jsem šla...a řeknu vám, lepší ostružiny (a větší!) jsem nikdy nejedla.  Měla jsem radost z lidský dobroty a svět byl hned krásnější a pusa fialovější.


A když už vás omrzí ovoce v syrovém stavu, tak si k té ledové kávě něco zakousneme.


7.Trocha začtení
Letní romance. Kdo z nás jí nepoznal? Ať už na táboře, na zahraniční dovolené, nebo v kempu pod stanem. Achhh....a když zrovna žádný rošťárny neplánujete ani neprožíváte, stačí nějaká hezká četba v šuplíku.

Jak užíváte letní dny vy? Jaké plánujete dovolené a užíváte je u vody? Taky vám jede větrák na plno, spát chodíte s morkou hlavou a v lednici nesmí chybět vychlazený meloun, nebo nějaký dobrý cider?


Mějte se krásně, letně a osvěženě,

Vaše

Čím jsem starší, tím dávám přednost kvalitě nad kvantitou. S přehledem jsem vyměnila veškerá tělová mléka, krémy na ruce, oleje na vlasy a různé olejíčky za kvalitní přírodní kosmetiku, ze které mi stačí jeden výrobek. Když jsem poprvé vyzkoušela olej Monoï, byla jsem blahem bez sebe již po prvním použití.


Každý den se díky němu, alespoň na chvilku, přenesu k nádhernému průzračnému, palmami lemovanému Tichému oceánu, kde si sednu do písku a voda mi hladí chodidla...

Monoï je poklad z Tahiti, láska na první namazání a jeho nezaměnitelná, okouzlující a originální vůně mě dostala. Tajemství spočívá v 100% přírodní směsi, která je extraktem z pronikavě vonící Tumu Ha'ari (kokosové palmy) a z místní květiny Tiaré, nenápadného bílého kvítku, se kterým dohromady tvoří výživnný, hydratační tým, kterým se můžete provonit a zvláčnit, od hlavy až k patě, poděkuje vám nejen vaše pokožka, ale u nehty a vlasy (takže tajemství krásně hebkých vlasů tahiťanek je venku:-)). Víc si o oleji můžete přečíst ZDE.



K oleji mi přišlo hezké malé psaní (prostě radost - no uznejte, když si dá někdo práci ručně napsat i sebemenší pozdrav, dodá to značce jasnou vážnost). Navíc jako dárek mýdlo s vůní jasmínu a už teď vím, že jen u klasické Monoï vůně nezůstanu.



V každé lahvičce, dnes již kultovní (za celých 71 let nezměnila svou podobu) najdete kvítek Tiaré (podle něj poznáte pravost výrobku). Kosmetiku k nám dodává Parfumérie TIKI, která má celkem 15 zaměstnanců a celá produkce probíhá přímo na Tahiti, od výroby až po plnění lahviček a balení. Věrni své filozofii, odmítají vyvážet Monoï volně, nebalený, ve velkých kontejnerech. Každá lahvička skrývá i kus tahitské kultury <3.




Slyšeli, nebo zkoušeli jste někdy tento tahitský skvost?

Krásný den,

Vaše