5 tipů pro šťastnější (teplejší) zimu

Nepatřím k fanouškům zimy a když už, tak té pořádné Ladovské. Každý den za oknem netrpělivě vyhlížíme první sníh, ale zatím to vypadá, že se dočkáme spíš jara:-). Nezbývá než doufat. Hned s prvním sněhem máme v plánu jít postavit sněhuláka do lesa. Takže budeme muset být hoodně rychlí.
Co v těchto dnech, kdy se brodíme polomokrými ulicemi, neustále jen čistíme boty (já Matymu peru bundy i dvakrát týdně), chumláme se do huňatých šál a co teprve, když zapomeneme rukavice?
Ačkoli tyto dny bych radši nahradila nějakými rozvernějšími letními, nebo podzimními, počasí si vybrat nemůžeme. Ačkoli byla by to docela fajn aplikace do telefonu - takový malý mráček pro každého. Na druhou stranu, kdy jindy si můžeme jen tak bezstarostně popíjet punč, hřát si ruce o svařák a nebo si konečně pustit z gramofonu nějaký ty starý pecky a usídlit se na pár hodin v kuchyni, kde si buď ukuchtíme nějaký ty dobroty, klidně už cukroví a nebo, jako já, letos poprvé domácí vaječňák? Tak pokud se chcete zahřát, udělejte si něco dobrého a tři, dva, jedna, začínáme!

1.Domácí vaječný koňak
Znáte můj kuchařský um, ale tentokrát začneme od toho, co se povedlo:-). Klasický recept, podle kterého jsem uvařila ten vynikající najdete ZDE. Jen ho příště budu dělat raději až před Vánoci, aby nějaký zbyl. Další verze byla dětská, respektive o fous zdravější a bez alkoholu.

Recept:
2 plechovky kokosového mléka
4 lžíce javorového sirupu
Vanilkový cukr
1 lžička vanilkový extrakt
6 vaječných žloutků
A na závěr ledové kaštany, které budu muset ještě rozředit rumem, jelikož by se daly krájet:D. Receptem to určitě nebude, tudíž najdete jej ZDE.


Pár skleniček udělám i jako vánoční DIY dárky.
V kuchyni ještě chvíli zůstaneme, no ještě aby ne, když přes celý byt tančíme s Rodem Stewartem a voní nám tu skořice a vanilka!

2.Rozpálená trouba
Snažím se v Matyášovi povzbudit kreativního ducha a když je tak trochu marod, rozhodli jsme se, že už něco napečeme.




Většinou si veškeré činnosti s ním představuji jako z amerického hraného filmu, kde maminka (nejlépe s pěti dětmi) vaří, pečou, smějí se a i když je pak mouka po celém bytě, je to ohromně zábavné a krásné.
U nás, jak už jsem řekla zněl na pár otočení gramodesky Rod Stewart (jako sorry, ale kdo by nemiloval jeho účes, leoparní legíny a baby Jane?:D), já se patlala s těstem, se špinavýma rukama se snažila ty rozkošné okamžiky fotit a Matyáš mi nápaditě pomáhal.
Jasně, že kecám. Pár fotek jsem zvládla, syna to bavilo asi tak 10 minut, co vykrájel skončilo na zemi nebo skákalo po kuchyňské lince a po deseti minutách chtěl dělat dalších tisícpětsetdevětset činností, jako čůrat (ale na velkej záchod), měl hlad, chtěl kakao, chtěl vodu, potřeboval jezdit na Rigušce a s rukama od těsta lítal po celém bytě a naháněl Leona. Celá vzteklá, jsem ho nakonec na pár vykrájených prasátek a stromečků uhnala, ale to opravdické cukroví upeču radši, až nebude doma.




A jak se tak rozhlížím po kuchyni, radši si půjdu udělat svařák. A tím jsme se dostali k bodu číslo 3.Svařák
Ten nikdy nezklame, stejně jako
4. Stará dobrá procházka (nejlépe zasněženým lesem)
 a
5.Pusa pod jmelím:-)


Mějte pohodové a klidné nadcházející prosincové dny!

Vaše