Sešit k nezaplacení
Jak jistě všichni víte, tak mám doma takové svoje malé papírnictví, ve kterém nesmí chybět rozpustilé tužky, různé sešity, zápisníky, washi pásky a spol. Když mě to chytne, objednávám na Aliexpresu jak zběsilá:-). Po posledním nákupu (jak by řekl Maty nápuku) jsem se se svými úlovky mazlila obradostňovala (existuje vůbec to slovo?) a narazila jsem na prázdný sešit (!!!!), chápete, prázdný! Kdo to má s papíry stejně, tak určitě pochopí, jaká radost mě přepadla!
A během chvilky jsem měla vymyšleno, promyšleno k čemu bude sešit sloužit.
Popadla jsem svojí krabici na vzpomínky, malou chvilku jsem se v ní přehrabovala a vzala jsem některé ústřižky, vstupenky a bylo. Měsíc po měsíci (samozřejmě jsem si všechno už nepamatovala, ale naštěstí si zapisuji Deník One line day), vzpomínku po vzpomínce. Zápisníkům a zápiskám v nich, se meze nekladou, proto jsou ty moje vždycky infantilní a plný zábavy (což sami vidíte na Marylin).
Některé vzpomínky jsou nezapomenutelné i když si je člověk nikam nezapíše. Jsou v nás.
Od svých holek jsem ke svým třicátinám dostala wellness pobyt a lepší dárek vybrat nemohly! Byl to ten nejlepší víkend v roce a ten nezábavnější v mém životě. Byly jsme celý víkend ubytované v LH Hotel Dvořák, který mimochodem všem doporučuji, (až na recepční, která vypadala, že každou vteřinou zemře strašlivou a krutou smrtí), hotel moc krásný a restaurace ani nemluvě-luxusnější jídlo jsem snad nikdy nejedla (maximálně v restauraci Mlýnec). Byly jsme nadšené. Já se měla jako královna, hned po příjezdu jsem dostala pěnu a takový ty olejový zvířátka-miluju válení ve vaně (která nesměla na pokoji chybět) a doma jí teď nějaký ten pátek už nemám. Šly jsme si dát welcome drink, kachnu, guláš a takový ty holčičí lehčí jídla a večer jsme vyrazily do nejvyhlášenějšího klubu (lol). Na diskotéce se to hemžilo outfity let osmdesátých a devadesátých (někdo by tam měl zavolat módní pollicii), drinky stály asi dvacku pro mojí Mary přišel největší alfa samec táborský (i odmítnutí přijal jako muž) a my propařily celou noc, na pokoj jsme se dostaly odbitím páté ranní a už na 9 jsme seděly na snídani, po které jsme měly bazén, zvládly jsme pár výletů, přeplavaly Jordán (kromě Jany a Mary-jste pěkný bábovky!:D), zkrátka Tábor se otřásl v základech. Až tam někdy zavítáte, nezapomeňte jít do strašidelného podzemí (bacha na brigádníka) a navštívit antikvariát Bastion.
Vzhůru do (nekonečna a ještě dáál) nového roku, který bude určitě stejně boží, jako ten předchozí:-)
A jak jsem se na pár chvil zase vrátila do Tábora, tak si poslechněte pár devadesátkovejch pecek:
La Bouche
MC Hammer
Robin S.
Crystal Waters
Ježiš, ty 90's byly skvělý!
Mějte fajn dny,
Vaše
P.S. Pro představu, to jsme my, náš džínovej gang!

















































