Dlouho jsem odolávala kosmeticeTesori d'Oriente, která na mě už několik měsíců mrkala v DM, ale jelikož jsem se nikdy nedokázala rozhodnout pro vůni, tak jsem odešla s prázdnou. Zřejmě se zželilo srdce Ježíškovi, tak mi sprchový gel nadělil. Děkuju Ježíšku, je fakt boží! Vůně jsou jedinečné, s opravdu orientálním nádechem, ať už v parfemaci, tak i v obalu. Originální a krásný. Už mám zálusk na další.

Leden je nudnej. Ale příšerně. Je příšeráckej! Počasí - ani sníh, ani sucho, spíš neustálé čištění bot a břečka až na chodbě. V televizi reklamy na hubnoucí léky, které mi vždy připomenou, že jsem se po vánocích ještě s tím jídlem nezkrotila (přičemž mi nepomáhá ani vidina několika plesů, které jsou v dohlednu). A navíc je venku (pořád) tma. Ach jo, pitomej Flanders leden. Jsem strašná. Moje nálady jsou strašný. Jsem snad ještě horší než celej leden...

Leden je takovej nijakej, teda alespoň ten letošní. Po sněhu ani vidu, venku spíš spící jaro, takže nuda. Dneska mám pro vás pár tipů, sice můžou působit trošku jarně, ale rozhodně jsou originální.

Květináč si můžeme doma vytvořit skoro z čehokoli, tak mrkejte:-).

1.Stará vana

předem upozorňuji, že do bytu rozhodně nedoporučuji. Leda, byste vanu přeměnili na postel:-).

Dětství. Co se vám při vyslovení tohohle krásného slova vybaví? Mně Děda a Babička. Velká zahrada plná ovoce a zeleniny, díky který nemusíte ani obědvat ani večeřet. Dva starý žlutý Wartburgy, jeden vyvoněnej u dědy v garáži a druhý na dvorku, pomalovaný barvou a nápisama mého mladšího, trhlýho (hodně trhlýho) já. Spousta černých koček, jedna stará tak 17ti letá, s dírou v uchu, přesně na náušnici. Slepice, králíci, morčata a Ťapka (AUHOPEŤA-zkratka pro plemeno Australský honácký pes Ťapka. Ťapka honáckej nebyl, ale děda měl smysl pro humor a záviděníhodnou fantazii. Děda byl zkrátka nejlepší!). Moje dětství bylo díky němu tím nejlepším. 

My, matky na mateřské to máme snadné, užíváme dovolenou, pijeme koktejly, drbeme s kamarádkama, celý dny si jenom čteme, lakujeme nehty a po očku koukáme, přes zvednutý nohy, na naše milá, hodná dítka. Takže si užívám ta klidná rána, kdy, v rytmu štěkotu a řevu, vylítneme ven, v rychlosti vyvenčíme Rigu a vracíme se do vyhřátého bytu, snídáme a každodenní kolotoč může začít...

Tohle si možná řekne většina z nás, a možná každý rok, ale letos jsem se pro to rozhodla na plný pecky. A slíbila si, že rok 2018 bude vážně lepší. S novým rokem mám ve své vizi i nové začátky, ale k tomu je třeba probrat inventář a některé staré věci vyhodit, skartovat a sešrotovat. Především v hlavě.