Krabice plná vzpomínek

Venku prší, možná (snad) začne i bouřka. Celá vyvoněná (vyšňořená) s turbanem na hlavě, ještě s mokrýma vlasama a huňatým županem si vařím horkej čaj a přemýšlím, co s načatým večerem. Matyášek poklidně usnul (světe div se, ve své postýlce) a mě napadá, probrat se fotkama. Dnes nemám sentimentální náladu, spíš mě lehtá ta rozvernější, tak si jdu nalít sklenku bílého a sundávám z horní police zaprášenou, většinu času zapomenutou krabici. Krabici, plnou vzpomínek.

Mám v ní vzpomínky na akce, kterých jsem se zúčastnila (jako třeba Votvírák 2011, který jsem většinu času prostála u TOI TOI (protože, znáte to, když si dáte jedno pivo), na kterém jsem šla spát až když všichni vstávali, zapomněla  jsem, kde máme stan a vzbudila se úplně v jiným stanu. Závěrem dne začínal hroznej vichr a já se táhla nocí vlakem a když jsem dorazila, byla jsem unavená i koukat, z posledních sil jsem si zavolala taxíka a doma usnula rychle, jak snad v životě ne), lístky do kina, vzkazy od mých tehdejších milých, jízdenky, starý mince a nebo vtipná psaníčka od kolegyň z práce.
Když tak vzpomínám, jak jsme se kolikrát v práci nasmály,  popadá mě skoro nezastavitelný smích. Uff:-).


Když jsem pracovala na letišti, byly jsme tam skoro samý holky a bylo nás tolik, že není divu, že právě tam a zrovna v té době, jsem poznala ty nejšílenější lidi a jejich příběhy. Tenkrát mi rozum, nad všemi těmi historkami, stál. Já, jakožto mladý (vyjevený dvacetiletý) tele, jsem si málo z čeho dělala hlavu, chodilo se pařit do Prahy, vracelo se nad ránem a snídalo knedlo, vepřo, zelo. Po pár hodinách spánku jsme pak do 22h trpěly na odpolední, při který z nás vyprchávaly poslední alkoholické výpary. Michael Jackson na plný pecky a všichni věděli, kdo má dnes směnu.


Postupně jsem si uvědomovala, že je ten život někdy těžkej (například já v tu dobu koupila menší dům, ve kterém mi nic nefungovalo všecko na heslo, byla jsem sama a v zádech měla svého stalkerského expřítele, který byl po našem rozchodu na antidepresivech, čelila jsem asi milionu telefonátům a sms denně, skoro rok...jo a ještě si vzal mýho krásnýho kocoura, hajzl), ale ať se stane cokoli, jde se dál a je jen na nás, se z toho nepo.... Ve většině případech by nám to bylo stejně k ničemu. No...a tak jsem si uvědomila, že život je fakt psina. Co člověk, to jiný příběh a někdy, i ty nejtěžší příběhy, co píše život sám, za to stojí!
Jako když kolegyně zjistila, že její milý má milenku a s ní už roční mimino (milenka se teda taky dost podivila).
Nebo, když se dvě nejlepší kámošky dohadovaly o chlapy - většinou si je nevědomky půjčovaly.
A co když k vám táta jezdí na Vánoce, ale v sámošce vás před svojí novou rodinou nepozdraví, protože vaše macecha o jeho prvním manželství a dětech neví?
To jsou věci co? Od té doby mě jen málo co a málo kdo dokáže překvapit.


UUUž se znáš s Tedem? Teda Míšou? Nebo spíš znáte film po čem ženy touží? Míša byla ze svých vztahových eskapád už tak unavená, že jsem jí napsala seznam, jejích tužebných přání, jak by měl Pan ,,Dokonalý'' - nebo alespoň další z pánů dokonalých, vypadat.
Povšimněte si především bodu 5, 6 a 7 (ty jsou zásadní, nebo alespoň na mně tak působí)...:D. Několik let-opravdu LET, jsem tenhle seznam nosila v peněžence a pro případ, že by se Míša zapletla s 32 letým gamblerem, nedejbože bez auta, měla jsem za úkol jí seznam předložit a vysvětlit, že takhle teda ne:D.
Ptáte se jak Míša dopadla? Pro tentokrát to vypadá nadějně...ale co si budeme povídat holky, to si říkáme vždycky, no né?:-)


Akce, na kterou nikdy nezapomenu a jsem ráda, že jsem tam šla tenkrát se svojí maminkou, byl velkolepý koncert George Michaela <3.


Mrzí mě, že se nedochovaly mé tajné deníky z dob, kdy jsem byla šílená puberťačka s touhou po té největší lásce na světe, čímž tedy míním, každý týden zamilovaná do jinýho kluka. Utrápená z každodenních ,,povinností'', který krutý a nespravedlivý pubertální život obnáší.


Na ty hezký okamžiky či vzpomínky si nejde v životě nastavit  REPEAT, ale určitě mi dáte za pravdu, že některé by za zopakování stály. Ukládám svojí  sbírku vzpomínek a těším se, až do ní přibudou další...


Krásný páteční večer,

Vaše