Půlnoc v Paříži
Nevím, jestli je to tím, že jsem na mateřské, stárnu či si všímám mnohem víc věcí a detailů, než kdy jindy. Třeba dneska. Povim vám, že tolik vyfešákovaných chlapů s krásnými pugéty a čokoškami v ruce, jsem snad nikdy neviděla. A dokonce byli nápadně veselí. Asi věděli, že odměna je dnes večer nemine:-). Od prodavaček s bílými tričky se srdíčky až po rudé srdíčkové čelenky ve vlasech, balónků ve tvaru srdce (to jsem myslela, že Maty vyskočí z okýnka od auta, jelikož je balónky přímo posedlý), jsem dneska cítila všudepřítomný Valentýn, až mi to v jednu chvíli přišlo, že je trochu strojený a nucený...ale každému podle gusta. Já radši tu pusu pod rozkvetlou třešní na prvního máje.
Květinářství praskali ve švech, stejně jako cukrárny, kam jsem nám zajela pro dorta - mám doma taky přece chlapáka. Sice není na večeře při svíčkách, ale dortíkem od ,,Pudilů'', nikdy nepohrdne. To má po mamince.
Jak si můžete povšimnout, Matyáškův dětský cupcake je taky celej zamilovanej a fotila jsem jak o život, abych stihla..no, moc jsem toho nestihla....
Když mě ta rádobyzamilovaná nálada tlačila už vážně ke zdi, chtěla jsem si koupit na večer i lahvinku Pálavy, ale to zase prr, mám doma přeci čaj s příhodným názvem Flirty Lady, tak to mám v plánu dnes rozparádit s ním, ve společnosti krásně voňavých svíček, které budou dělat kulisu při movie night a hezky si večer užiju! Jasně, tohle můžu dělat každý večer, jenže, když jsem dneska dostala poštou krásný balíček, ve kterým byla ještě větší krása, tak si příjemný den taky příjemně zakončím a navíc, když je ten Valentýn:-).
Znáte šperky Juvelora? Já už ano a málem se mi rozskočilo srdce radostí, když na mě prstýnek vykouknul. V krásné krabičce, pečlivě s láskou zabalený a tak šik!
Poslední dobou jsem si perel začala všímat (asi vážně stárnu) a když jsem se navíc dočetla, že je perla symbolem draka (a to ročník 88 je), Luny a stálého znovuzrozování, nemohla jsem odolat. A jelikož se znovuzrozená cítím díky sletům událostem předchozího roka, mám v prstýnku i, pro mě, oblíbený srdeční příběh.
V kině běží poslední z 50shades, ale na to mě moc neužije. Proto jsem se rozhodla, že večer místo s Christianem Greyem (a naivní představou o neexistujících mužích a životu v přebytečném luxusu) se zase zamiluju v Paříži a to díky mému oblíbenému Woody Allenovi, na jehož filmy nedám dopustit a zdají se mi být milé a vždycky, když některý z jeho filmů dokoukám, musím se pousmívat ještě alespoň jeden den a jdu si hned poslechnout soundtrack. A u Noci v Paříži tomu není jinak.
Když jsem film viděla poprvé, naprosto mě pohltil, nejen krásnou Paříží...Achh...Paříž, město módy, krásných starých budov s přenádhernými klenutými balkóny, voňavým kafem a nespočtem pekáren s křupavými croissanty. Město bohémských pisálků, kreativců, malířů a od půlnoci, městem vášnivého a svůdného hříchu. Šampaňské teče proudem, všechny dámy smyslně pokuřují cigaretu s dlouhou špičkou, obklopeni, elegantně oděnými, neřest vyhlížejícími muži....
Pokud dneska přímo v Paříži nerandíte, tak už stahujete, nemám pravdu?:-)
Já jsem se tak zasnila, že kdybych mohla, hned jedu na víkend do ,,zlatých'' 20.let, dám si víno a zatančím se Zeldou Fitzgerald (a samozřejmě nejen s ní) a myslím, že můj nový stříbrný společník by mi klidně mohl dělat garde.
Já se taky totiž narodila v jiné době...
Krásný večer moji!
Pusu
