Podzimní svatba, která už krásnější být nemohla
Můj budík nosí pyžamko. Poslední dobou vstává AŽ kolem 7 hodiny ranní. Tentokrát ho nepřemlouvám, jen se pomazlíme a já jdu dělat tomu sluníčku bleskurychle snídani a vařím si kafe. Těším se jako malá holka. Je to přesně týden od toho, co jsem se přestěhovala a přesně na tenhle den jsem se těšila od momentu, kdy jsem se datum svatby v létě dozvěděla. Terka s Davidem se berou-po 9 ti letech, možná se hodí dodat, konečně:-).
Na poslední chvíli se rozhoduji, jaké šaty na sebe vezmu (šaty si nakonec zatrhnu o sušák na prádlo, to bych to nebyla já, že ano?), za to Maty, ten má nažehleno a připraveno už pár dní.
Podzimní svatba, to je sen. Venku od rána svítí sluníčko a jelikož je poslední zářijový víkend, tak i hřeje. Stromy jsou nádherně zabarvené a je jasné, že celý den bude nádherný.
A taky byl...Nezapomenutelný, nádherný a plný lásky...
Obřad je od 14 hodin, čímž odpadá většina stresu a shonu po ránu. Přijíždím na penzion, kde už čeká spousta svatebčanů, všichni krásně oblečení, pozitivně a natěšeně naladění a hned u vchodu nás vítají budoucí novomanželé. Samozřejmě né osobně, ti mají spoustu jiných starostí.
Vcházím do pokoje, kde kolem nevěsty poskakují družičky a svědkyně. Ve vedlejším pokoji jedna z družiček chlácholí svoje tříměsíční miminko, za kterým hned chvátá Matyášek, aby mi ho ukázal:-). Nádherné kytice netrpělivě čekají na oknech a nevěsta je skoro nachystaná, doupravit make-up, vlasy a šaty....
Ze kterých mi spadla brada, áách, jak úchvatný!
Holkám zaplétá kadeřnice věnečky do vlasů a já obcházím svatebčany, sháním malou družičku a prstýnky, musím za ženichem pro občanku a když Davida vidím, skoro uroním slzu...ale držím se, přece si nerozmažu oči ještě před obřadem.
Tereza, jedině Tereza zpívá Walda Matuška (tu písničku a celkově Waldu od malička miluju) a tady už mám co dělat, na rukou svírám Matyáška a koušu se do rtu. Jsem dojatá, možná nejsou moje emoce ještě na svém místě a když vidím tatínka nevěsty, jak podává ruku Terezce a do toho začne spontánně zpívat dědeček nevěsty, to už je konečná. Slzy si utírám a bojím se, abych nezačala škytat. Ach jo, co to se mnou je? Asi je to tím, že ty dva znám už spoustu let a vím, že k sobě patří a jsem šťastná za ně. Strašně šťastná!
,,Ano''.....,,Ano''....
....A je to....
V jednoduchosti je krása a klobouk dolů před Terezkou, která si vše vymyslela a nachystala sama. Pokud tedy hledáte svatební inspiraci, tady jí máte ByTerka.
Vytříbené detaily...
...které se snoubí ruku v ruce s romantikou....
Byl to krásný den, byl to jejich den a my byli rádi, že jsme toho všeho byli součástí.
Ty podzimní svatby mají něco do sebe, co říkáte?
Na večer jsem odvezla Matyho k babičce a zábava mohla začít. Jedlo se, pilo, radovalo, však to znáte:-).
Naprosto originální tanec novomanželů, který začal nevinně a skončil....
...Rock'n Rollem přeci!!:-) A stál je i několik hodin v taneční škole. No nejsou boží?
Nechci a nebudu sentimentální, myslím totiž, že pár fotek na ukázku stačí. Při vzpomínce na ten den, je mi zase tak krásně. To se bude usínat.
Mějte se krásně!
Vaše
Na poslední chvíli se rozhoduji, jaké šaty na sebe vezmu (šaty si nakonec zatrhnu o sušák na prádlo, to bych to nebyla já, že ano?), za to Maty, ten má nažehleno a připraveno už pár dní.
Podzimní svatba, to je sen. Venku od rána svítí sluníčko a jelikož je poslední zářijový víkend, tak i hřeje. Stromy jsou nádherně zabarvené a je jasné, že celý den bude nádherný.
Obřad je od 14 hodin, čímž odpadá většina stresu a shonu po ránu. Přijíždím na penzion, kde už čeká spousta svatebčanů, všichni krásně oblečení, pozitivně a natěšeně naladění a hned u vchodu nás vítají budoucí novomanželé. Samozřejmě né osobně, ti mají spoustu jiných starostí.
Vcházím do pokoje, kde kolem nevěsty poskakují družičky a svědkyně. Ve vedlejším pokoji jedna z družiček chlácholí svoje tříměsíční miminko, za kterým hned chvátá Matyášek, aby mi ho ukázal:-). Nádherné kytice netrpělivě čekají na oknech a nevěsta je skoro nachystaná, doupravit make-up, vlasy a šaty....
Holkám zaplétá kadeřnice věnečky do vlasů a já obcházím svatebčany, sháním malou družičku a prstýnky, musím za ženichem pro občanku a když Davida vidím, skoro uroním slzu...ale držím se, přece si nerozmažu oči ještě před obřadem.
,,Ano''.....,,Ano''....
....A je to....
V jednoduchosti je krása a klobouk dolů před Terezkou, která si vše vymyslela a nachystala sama. Pokud tedy hledáte svatební inspiraci, tady jí máte ByTerka.
Vytříbené detaily...
...které se snoubí ruku v ruce s romantikou....
Ty podzimní svatby mají něco do sebe, co říkáte?
Na večer jsem odvezla Matyho k babičce a zábava mohla začít. Jedlo se, pilo, radovalo, však to znáte:-).
...Rock'n Rollem přeci!!:-) A stál je i několik hodin v taneční škole. No nejsou boží?
Nechci a nebudu sentimentální, myslím totiž, že pár fotek na ukázku stačí. Při vzpomínce na ten den, je mi zase tak krásně. To se bude usínat.
Mějte se krásně!
Vaše
P.S. Jó a kytku jsem OPĚT nechytla a koukejte, jak jsem se těšila:-)))
