A během chvilky jsem měla vymyšleno, promyšleno k čemu bude sešit sloužit.





Některé vzpomínky jsou nezapomenutelné i když si je člověk nikam nezapíše. Jsou v nás.
Od svých holek jsem ke svým třicátinám dostala wellness pobyt a lepší dárek vybrat nemohly! Byl to ten nejlepší víkend v roce a ten nezábavnější v  mém životě.  Byly jsme celý víkend ubytované v LH Hotel Dvořák, který mimochodem všem doporučuji, (až na recepční, která vypadala, že každou vteřinou zemře strašlivou a krutou smrtí), hotel moc krásný a restaurace ani nemluvě-luxusnější jídlo jsem snad nikdy nejedla (maximálně v restauraci Mlýnec). Byly jsme nadšené. Já se měla jako královna, hned po příjezdu jsem dostala pěnu a takový ty olejový zvířátka-miluju válení ve vaně (která nesměla na pokoji chybět) a doma jí teď nějaký ten pátek už nemám. Šly jsme si dát welcome drink, kachnu, guláš a takový ty holčičí lehčí jídla a večer jsme vyrazily do nejvyhlášenějšího klubu (lol). Na diskotéce se to hemžilo outfity let osmdesátých a devadesátých (někdo by tam měl zavolat módní pollicii), drinky stály asi dvacku pro mojí Mary přišel největší alfa samec táborský (i odmítnutí přijal jako muž) a my propařily celou noc, na pokoj jsme se dostaly odbitím páté ranní a už na 9 jsme seděly na snídani, po které jsme měly bazén, zvládly jsme pár výletů, přeplavaly Jordán (kromě Jany a Mary-jste pěkný bábovky!:D), zkrátka Tábor se otřásl v základech. Až tam někdy zavítáte, nezapomeňte jít do strašidelného podzemí (bacha na brigádníka) a  navštívit antikvariát Bastion.



Vzhůru do (nekonečna a ještě dáál) nového roku, který bude určitě stejně boží, jako ten předchozí:-)



A jak jsem se na pár chvil zase vrátila do Tábora, tak si poslechněte pár devadesátkovejch pecek:
La Bouche
MC Hammer
Robin S.
Crystal Waters

Ježiš, ty 90's byly skvělý!




Mějte fajn dny,
Vaše

Ještě před pár měsíci bych jet nemohla, nebo respektive mohla a jela bych, protože nějaký kus mozku mi tam ještě zbyl, ale byla bych podrobena minimálně týdenním výčitkám, několika hádkám, následnému neodpovídání a mlčení. Několik dní by mě bylo špatně od žaludku, trápila bych se a a zamýšlela vlastně nad tím, že jsem jezdit neměla i přes to, že by to byl skvělý víkend jak pro mně, tak pro Matyáška...jenže takhle to tentokrát už být nemuselo a já jsem tak šťastná!...


Takže, když mi na facebooku vyskočila zpráva od Kláry, která dorazila na týden z Anglie, že jí ,,odpadl'' parťák na prodloužený víkend v Harrachově s prosbou ať jedeme s ní, tak bylo skoro rozhodnuto. Ze zvyku jsem na okamžik zapochybovala zda můžu jet, ale na víkend, kde máte krásný ubytování, jídlo (které nemusíte vařit) a bazén s vířivkou a to vše zcela grátis (uf, neslyšíte Horsta Fuchse?) by nejel jenom blázen. Tak mě čekalo přesunout a přeorganizovat pár věcí, ale když jsem měla už i hlídání pro Rigušku, bylo rozhodnuto a v sobotu dopoledne se vyráželo.


Při vzpomínce na léto, kdy jsme tu byli naposledy se mi udělalo v jednu chvíli nevolno (v hlavě mi probleskl flashback na pár hádek, únavu a celkové vyčerpání), kterých bylo za poslední měsíce na jednu mámu (holku) už moc. Díky celému víkendu a pár posledních dní jsem si uvědomila, že únava byla jen z malé části tím nočním kojením a vstáváním. Unavená byla především moje mysl a pohoda, která ve mně už jen dřímala.





Tím že dřímala hodně dlouho, tak je teď odpočatá a doprovází nás na každém kroku. Mám zase svou energii a myslím, že ji pozitivně vnímá hlavně to moje Štěstí, které má energie na rozdávání <3.


Harrachov nás přivítal sluníčkem a krásně barevnými hřebeny hor. Podle předpovědi to byl poslední teplý víkend v říjnu (zřejmě i v roce). V sobotu nás sluníčko těšilo až do večera a i když v neděli s námi trošku laškovalo, my se nedali. Kdo by totiž odolal nedělnímu výšlapu na Ještěd v takovéhle krásné mlze? Auto jsme nechali těsně před cílem, takže jsme před sebou měli bezmála 1km a cestou jsme se zasmáli úchvatnému výhledu i pánovi, který si hrál na léto (sorryjako ale na kraťasy a tričko to vážně už není, pane).





Nám mrzly packy a záviděly jsme (jako vždy) tomu malému lenochodovi v kočárku, který byl spokojený, vysmátý a mlha mu vůbec nevadila, hlavně že se vezl a neustále něco přikusoval. Matyáška nerozhodí vážně žádné počasí ani maras:-).

Směje se nám očima :-D

Odpoledne se nám vyjasnilo a další naší zastávkou byly Mumlavské vodopády, které jsem tentokrát konečně viděla. Když máte dítě jako je to moje, tím míním že se mu chce chodit tak 2 minuty denně, tak je výhoda jet na dovolenou s bezdětnou kamarádkou - ráda pomůže a vy si večer nepřipadáte jako orangutanka s vytahanýma rukama.



V létě tu byly davy turistů, ale tentokrát jsme šli cestou, po krásně zabarveném listí a bahnitou cestou, až na pár horských nadšenců, skoro sami.


Vodopády mám od mala ráda a když se spojí s podzimní krásou a vůní, mám je ještě radši.



Každý den jsme zakončili v bazénu, vířivce, sauně a dobrou večeří.





A tak jsem se vrátila na místo, kde jsem si před necelým půl rokem, shodou všelijakých okolností, řekla DOST a rozhodla se zase žít a být normální, šťastná a svá.

Svým způsobem svobodná (hlavně myslí) a užívat si života a věcí, které nám přináší.

Ty správné letní dny se koncem dne zastydí, mráčky zrůžoví a horké letní večery pokračují dál. Na horách je to ještě o něco příjemnější. Tady má kouzlo naprosto všechno, od sbírání hub a borůvek až po stavění domečků z mechu a šišek v lesích. Ráj pro milovníky klidných procházek či válečů na mýtinách, příznivce turistických výšlapů i vše pro výletníky. Cokoli vás napadne máte na dosah ruky. Od ubytování v luxusních hotelech až po útulné a romantické roubenky. Víc jsem se o Harrachově rozepsala ZDE.
Dneska mám pro vás pokračování, respektive pár tipů co, kde a jak podniknout.

Jako první vás sebou vezmeme na výlet do LIBERECKÉ ZOO, která je známá bílými tygry, které najdete v ČR pouze tady.


Do Zoo jsme jeli hlavně kvůli malýmu, ale ten ze začátku nadšenej nebyl:D. Trošku si pořvával, fňukal a chtěl chovat. Po chvilce se otrkal ale muselo mu být vysvětleno, že na ty zebry, žirafky a všemožný kozy by se měl koukat a né se motat u košů a snažit se rozebírat lavičky či klece.


No a když to můj milý blonďák pochopil, byla legrace a dokonce se naučil jak dělá kravička.






Nejvíc byl ukecanej a nadšenej u koček (zřejmě bude po mamince:-)), svérázně pózoval a snažil se ukázat jak dělá i kočička (což samozřejmě poznám jen já, protože normální smrtelník by čekal něco jako ,,mňau'' a né řev připomínající paviána s výkřikem ,,nííííí'').





Pozoroval je dlouho a trpělivě, až se nakonec král zvířat zvednul a šel se nám ukázat v celé své kráse.. a mrknul na mě, no neke!


A po kočkách přišli na řadu ti nejhezčí rotomilouši, který by chtěl mít doma, samozřejmě ve vaně, asi každej. No uznejte sami...




Vydrželi jsme na ně koukat skoro hodinu, předváděli se, řvali, klouzali se, lelkovali i zlobili. Díky nim jsme stihli i krmení tučňáků kteří jsou taky boží.








MUMLAVSKÝ VODOPÁD




Pod lesem, ve kterém je schovaný, najdete parkoviště za 50Kč/h. Vodopád je krásně dostupný, teda pro ty z vás kteří nebudete tahat kočárek (já vím, do hor s kočárkem je velice clever). K vodopádu jdete celou cestu lesem a po levé straně máte potok. Já ani Maty jsme k vodopádům sice nedošli, ale mrknout na ně můžete TADY. Snad příště.

BOBOVÁ DRÁHA


Nejsem příznivcem (což o to, já bych i byla nebýt pos...až za ušima) adrenalinových sportů, tak jako jediné schůdné byla bobová dráha. Jela jsem na ní poprvé a kdybych mohla, jezdím po ní dodnes:-). Parádní zážitek, cestou nahorů se vezete lesem, doprovází vás jemný mech, jehličí a borůvčí - jednoduše klid a krása, navíc dolů to zase takový frmol není. Chudák německý holky (věk odhaduji 10-13 let), který jsem nesmírně brzdila. Víc o dráze ZDE.


WOHOOO....
Zajímavostí je u dráhy první český botovník, na kterém můžete nechat svou obuv jako stopu a taky nápis ve stylu Hollywoodu, který rozhodně zaujme (všimněte si, mají i stejný počet písmen, jen ten origoš musí být asi o trošku větší).


Dojdete k ní snadno městem, ale můžete to vzít i naší oblíbenou ,,ranní'' lesní cestou.

A na závěr pár fotek z burzy, kterou jsme potkali na cestě zpět. Ve vesnici s názvem Držkov.





Mějte se a smějte, minimálně jako tenhle slon.



Vaše