Každoročně, na začátku prázdnin jsem měla nový sešit - alias deníček, do kterého jsem si psala svá prázdninová dobrodružství i ty propršený dny u babičky a dědy, kdy jsme celý den s dědou jen blbli, hráli si a obstarávali zvířectvo, jedli ovoce a zeleninu ze zahrady. Občas, to už jsem byla starší, jsem si ukuchtila špagety, ale nejčastěji (skoro celý prázdniny) jsem jedla řízky od babičky a přikusovala k nim čerstvej chleba a uherák (jako vážně a vážila jsem asi tak 20kg i s mokrou dekou:-)). Prázdninám i mým prázdninovým deníkům už odzvonilo, ale  zápisníků není nikdy dost. Kdybychom se letos s Matym vydali na dobrodružnou cestu, nebo mohli procestovat celou Evropu (nejlépe v karavanu), adepta na prázdninový deník mám. Tenhle červený, který jsem si vyzdobila tak trochu pařížsky, mám od svojí kamarádky Míši (tu už znáte, to je ta, která měla seznam ,,normálních'' chlapů v mé peněžence:-)). Nikdy nejsou stránky mých zápisníků prázdné, tím nemyslím textem či slovem, ale na dekoraci. Hned jak jsem svůj červený otevřela, věděla jsem o něm, že je to jasnej pařížan.



Zvláště po nalepení pár Eiffelovek, macronek a ..., není o jeho pařížském šarmu pochyb, co myslíte?


Zápisník nestřeží jenom Leonek, ale i černej kocour, kterýho jsem dostala k 10tým narozeninám od mýho spolužáka Jirky. Za ta léta a při těch nespočet stěhování už mu sice chybí tlapka, ale pořád je to fešák.


Co se týče papírnictví, nedokážu udržet svojí fantazii na uzdě a potřebuju většinou zkrátka všechno. Tužky a washi pásky poslední dobou nakupuji na Aliexpressu. Vyjdou levně a navíc během měsíce zapomenu co jsem si naobjednala a pak mi chodí do schránky samá,,překvapení''.

Pravidla soutěže:

Užívejte léto,

Vaše

Nejjednodušší kombinací světa je černá, bílá a zlatá. Tím nemůžeme nikdy nic zkazit a když přidáme linku a červenou rtěnku, výsledek je jasný.

Jak si můžete povšimnout, Matyáškův dětský cupcake je taky celej zamilovanej a fotila jsem jak o život, abych stihla..no, moc jsem toho nestihla....

Před Valentýnem nás televizní reklamy opět zásobily vším možným, nemluvě o Pandoře, která se stále těší velké slávy. Nebudu lhát, náramek mám také, i několik náušnic a líbí se mi. Co už není zase tak adekvátní je cena, proto jsem zajuchala, když jsem našla cenově dostupnější a možná i krásnější a především originálnější šperky.

Poslední dobou jsem si perel začala všímat (asi vážně stárnu) a když jsem se navíc dočetla, že je perla symbolem draka (a to ročník 88 je), Luny a stálého znovuzrozování, nemohla jsem odolat. A jelikož se znovuzrozená cítím  díky sletům událostem předchozího roka, mám v prstýnku i, pro mě, oblíbený srdeční příběh.



Když jsem film viděla poprvé, naprosto mě pohltil, nejen krásnou Paříží...Achh...Paříž, město módy, krásných starých budov s přenádhernými klenutými balkóny, voňavým kafem a nespočtem pekáren s křupavými croissanty. Město bohémských pisálků, kreativců, malířů a od půlnoci, městem vášnivého a svůdného hříchu. Šampaňské teče proudem, všechny dámy smyslně pokuřují cigaretu s dlouhou špičkou, obklopeni, elegantně oděnými, neřest vyhlížejícími muži....


Pokud dneska přímo v Paříži nerandíte, tak už stahujete, nemám pravdu?:-)


Já jsem se tak zasnila, že kdybych mohla, hned jedu na víkend do ,,zlatých'' 20.let, dám si víno a zatančím se Zeldou Fitzgerald (a samozřejmě nejen s ní) a myslím, že můj nový stříbrný společník by mi klidně mohl dělat garde.

Já se taky totiž narodila v jiné době...


Krásný večer moji!

Pusu

Ráno vstanu, vlasy si přečísnu do vysokého drdolu, trošku se přišmrncnu a i když je stěží 9  dám si i rudou rtěnku. Jsem přece v Paříži. Kdyby mi slušely barety, tak nasadím i ten, ale musí mi stačit čepice a šála. Sluníčko se sice už probudilo a mile přes velké okno hřeje, ale venku je podzim v plné polní a dneska nespěchám, tak mi ruce místo kafe zahřejí rukavice. Zasedám do první kavárny a popíjím skořicový Latté ke kterýmu přikusuju čokoládovej croissant. Otevřu knížku, kterou dočítám už několik týdnů, občas si nějaký nápad nebo obrázek namaluju do diáře a užívám ospalého pařížského rána.


A pak se probudím, teda Matyášek mě vzbudí, je kolem 7 a já ještě v polospánku nalívám kafe do svého oblíbeného hrníčku a náš den začíná. Nejsem v Paříži, jsem doma, ale kousek té Paříže doma přece jenom mám. Je pečlivě schovaný v mé krásné šperkovnici.


Po stěhování jsem měla v té své rozlítané hlavě trošku chaos a když se mi stalo,že jsem někam vyrazila, už podruhé (katastrofa, že jo) bez náušnic, řekla jsem dost!


Vše jsem si dala zase rychle do kupy a jako první šly na řadu samozřejmě ty moje nejvzácnější poklady, které jsem pečlivě ubytovala právě v téhle krásce, která je opravdu organizovaná a je na ní spoleh:-). Seženete ji ZDE. Určitě chápete, že mě svou podzimní Paříží a lidmi, kteří si jen tak lelkují v parku (dokonce jsem tam i já s Matym) pod Eiffelovkou, dostala, a byla to láska na první pohled.




Když už jsem se u Stoklasy nachomítla (pokud se budete při dlouhých podzimních večerech nudit, nekupujte si medvídka mývala, ale otevřete si jejich eshop-zvláště, pokud už pokukujete po vánočních dárcích) , neodolala jsem i těmto Vintage gumičkám.


Doma je už vše na svém místě, tedy v rámci možností života s všetečným, lumpem, kterého zajímá vše, jen né jeho hračky.
Občas si v hlavě plánuju cesty po celém světě a věřím, že si je jednou všechny splním. Paříží chci začít, přece jenom je, co by kamenem dohodil:-).


Mějte krásný víkend, ať čtete tyhle řádky kdekoli. V Paříži, s cigaretou v ruce ,opírajíc se o studené zábradlí, s výhledem na Eiffelovku, nebo hezky pod dekou, kdesi doma...

S láskou,

Vaše