Kdyby mi někdo před rokem řekl, jak se budeme s Matym dnes mít, jak bude vše vypadat a že se mi všechno, po čem jsem toužila splní, se slzami v očích by se mi ulevilo a zřejmě bych vypukla, v možná až hysterický, nezastavitelný smích. Jenže, takhle to nefunguje a člověk si musí některé věci protrpět a vychutnat i nepříjemnosti, které nám život přináší. Bez nich by to tak nějak nebylo ono.