Krásný večer moje milé! Jak jsem slíbila, tak také bude:-) dnes vás čekají fotografie před rekonstrukcí a po. Je to skvělá inspirace a člověk se za sebou může ohlídnout a vidí kus, (snad dobře), odvedené práce. Když jsem se stěhovala poprvé od rodičů, bylo mi pouhých 19. Za ta léta jsem se stěhovala xčetkát, ale tentokrát to bylo jiný. Bylo to jako začít od A. Rekonstrukce byla celkem dost rozsáhlá a finančně náročná (pro samoživitelku), tak se hezky posaďte, udělejte si dobrý čaj, nebo víte co? Pojďte na sklenku rovnou k nám:-). Minulý týden jsem konečně doladila poslední detaily, jako je tenhle naprosto originální lustr z Bonami, do kterého jsem sehnala i Vintage žárovky! Možná z něj bude v rozpacích, ale nebuďte, skvěle oživil interiér a dodal kuchyni pomyslnou třešničku na dortu...

Vítám Vás zpět na svém blogu (hlediště utichlo, diváci skoro nedýchajíc, celí roztřesení napětím. Světlo reflektoru se náhle rozsvítí, já, ve žlutém obleku, všude poletují konfety, doprovod exotických tanečnic doprovází bubny a veselé saxofony, v čele s mým úsměvem od ucha k uchu. Jak moc ráda Vás vidím!)

A teď vážně, po delší odmlce, při níž se snad již ustálil náš, jak jinak, než bláznivý a veselý život, jsem si vyčlenila svou chvilku času, abych se věnovala tomu, co mám ráda a mohli jsme se tu zase potkávat!

A je to tu zase, člověk by chtěl shodit pár kg a ubírá se k různým možnostem (po již samozřejmě upraveném jídelníčku), aby to šlo o něco lépe. Mě to chytne několikrát do roka a letos snad poprvé opravdu bezúspěšně. Po doporučení své kamarádky jsem si objednala knihu sladký život bez cukru, kde nás autorka provází 8 týdenní programem, na jehož konci jsme naprosto osvobozeni od cukrů. Moji dva přátelé tak několik měsíců žili a nemohli si program vynachválit, tak jsem do toho šla taky.

Na svůj blog ráda nosím dobrou náladu a příjemné články a i když posledních pár týdnů nebylo zrovna nejšťastnějších a nebyla chuť, ani čas psát (to jsou mi ale výmluvy), tak jsem se nakonec za březnem ohlídla a našla na něm spousty hezkých chvil. Pár dní mi bylo pod psa, ale nemá cenu se trápit nebo žít život, který nás nenaplňuje (uznávám, že trochu rozumu by to sice chtělo, ale co s tím jedna obyčejná bláznivá ženská jako já nadělá :-)). Venku je konečně jaro v plném proudu a co si budeme povídat, se sluníčkem jde všechno líp.

Jak mnozí víte, Manufaktura je moje srdcovka a pokaždé se těším, s jakou limitkou nás překvapí. Tentokrát je vůní divoká třešeň s rebarborou a já, jelikož bych mohla mít květen 11 dní v roce jsem se do ní zamilovala. Pojďme si pustit Waldu Matušku a užívat té sladké vůně třešní s pohlazením Alenčina (moje kamarádka, která umí báječně vařit a péct) nakyslého rebarborového koláče.